1989

27.01.2017 17:59

2 roky po události 2508/2015

Lumumba Boulevard, Kinshasa, DRK ve střední Africe

22:18, noc 6. června 2017

Operace týmu AAF, African Anomaly Force

Zdaleka ten největší problém, při tvoření sofistikované sítě středisek a stanic pro vyhledávání anomálii a zacházení s těmi tvory, jsme měli v Africe, která, jak jsem již řekl, spadala do tzv. Sahelokonžského kantonu pod vedením Tess (za což by ji mnozí měli padat k nohám). Museli jsme budovat na troskách zaniklých koloniálních říší, které zanechaly rozpolcené státy, které byly plné vnitrostátních bojů, zločineckých organizací, korupce, terorismu i jiných, a mnohdy i přírodních, faktorů. Bojovali jsme proti negramotnosti, chudobě i závažným pandemiím nemocí kvůli tomu, aby nebyla možnost toho, aby se tyto děje přenesly na zacházení s anomáliemi. Na druhou stranu ale nezaostávala ani velká moderní města a dopravní uzle ve všech státech Afriky. Rozrůstala se a s nimi i naděje lepšího pochopení těch zvířat, lepšího zacházení v celé oblasti tohoto úžasného kontinetu.

 Například jedním z nejschopnějších našich pracovníků, v oblasti střední Afriky, byl dobrý přítel a skvělý vůdce Herbert Mustafa, kterého jsme poznali při vyučování na jedné ze škol při periferii Kinshasy. Byl to bývalý žoldák, ostatně jako většina zaměstatnců v našich řadách v Africe, který se však skvěle vyznal ve zdejších lidech, tradicích a především prehistorických zvířatech. Postavili jsme ho tak do čela důležitého zásahového týmu AAF, který měl dohled nad celou oblastí Brazzavillu, Kinshasy a přilehlých oblastí. Žoldáci, vyzbrojení poměrně chabou technikou jako zastaralými puškami, starými vojenskými uniformami nebo nemoderními helikopterami, se však vždy dokázali s problémy utkat na sto procent a úkol za jakoukoli cenu splnit. A to i v případě, že by se objevil v podobě patnáctimetrového teropoda rodu Giganotosaurus běsnícího na jedné z nejrušnějších ulic města.

Na rušné Lumumba Boulevard se přímo v jejm středu zformovala anomálie nová, tentokrát i velmi velká. Zářila do celého okolí místo dávno zaniklých lamp pouličního osvětlení, které tu mohly být skutečně jen na okrasu. Její dominanta byla okamžitě jasná, zdejší lidé ale neměli ponětí o tom, před čím vlastně stojí. Malé děti se schovávaly svým matkám pod sukně a držely se jejich jednoduchého oblečení, z nenadálého světla šel dozajista nesmírný strach a údiv. Když to Mustafa vyprávěl na mimořádné schůzi v Accře, vzpomínali jsme na to, jaké to bylo, když jsme poprvé my viděli anomálii, stejně vzrušující, jako pro ty děti. Někoho na té ulici napadlo zavolat zdejší policii, ta však dorazila na místo, policisté nemohli uvěřit svým očím. S ošklivou ranou na boku vyběhl z anomálie jeden z vůbec největších predátorů všech dob, patnáct metrů dlouhý karcharodontosaurid giganotosaurus.

Tento kolos se proháněl na semiaridních pláních svrchokřídové Argentiny před devadesáti sedmi až devadesáti čtyřmi miliony let a jeho nejobvyklejší kořistí byli velcí sauropodní dinosauři jako Andesaurus nebo Argentinosaurus, měřící v druhém případě i okolo čtyřiceti metrů a vážící devadesát tun. Nalezené kosti potvrzují, že toto zvíře dlouhé okolo čtrnácti až patnácti metrů, vážící až osm tun, mělo jednu z nejdelších lebek mezi teropody, dosud je rekordmanem s úctyhodnou mírou sto devadesát pět centimetrů. Přesto měl ale dvakrát menší mozek, než slavný T-rex, slabší čelisti s mnohem štíhlejšími zuby, které se nehodily ke štípání kostí, ale spíše k pouhému řezání a drásání kořisti (což doplňovaly ještě velké drápy předních končetin). Při těchto parametrech se tedy určitě nedá mluvit o nebezpečnějším tvoru, než jakým byl T-rex, ale rozhodně šlo o neméně působivého predátora.


Proti nám bylo několik různě závažných faktorů, negramotnost, nemoci, chudoba a mnohé další. Našimi jednotkami museli být v některých zemích žoldáci a pouze malé procento vzdělaných a o všem vědících lidí. Tím větším problémem bylo, když se na jedné z větších kinshaských silnic  objevila anomálie. Byla tam okamžitě povolána jednotka, která ale nepočítala s tím, co z ní vyjde. Bez pořádného osvětlení se z anomálie vyřítil podrážděný Giganotosaurus carolini. Měl tržnou ránu na svém 15 m dlouhém, svalnatém a oranžovošedém těle. Jeho lebka nesla černé hřebínky, které dosahovaly až před oči. Běžel 30ti kilometrovou rychlostí po hlavní ulici a neostýchal se udělat pořádný zmatek. Srazil několik aut a pozřel dva nebo tři žoldnéry. Dostal se docela daleko, asi 2 km od místa anomálie. Nadělal ohromnou spoušť, jeho metrové čelisti a 15 cm dlouhé zuby sežraly také několik policistů, kteří chtěli pomoci při zásahu. Tvor byl paralyzován a nakonec vrácen zpět do anomálie.

2 roky po události 2508/2015

Praha 18, Zakšínská

23:26, noc 6. června 2017

Bytovky

"Alexi, vstvávej, máme novou anomálii," řekl Petr, který si právě bral boty z botníku a byl na odchodu. "Ještě ne, aspoň 5 minut," odvětil nervózně Alex. "Dělej, jinak máme po prémiích," řekl mu na oplátku. "No jo pořád, už mě to přestává bavit," dokončil konverzaci. Museli se ryche spakovat a dorazit do střediska. Zjistili, kde se anomálie nachází, museli se rychle přesunout na místo. Byly to rozestavěné pozemky při okraji pole. "Tak jo vážení, máte asi 1,5 hodiny na to, aby jste to prověřili a spacifikovali, pak jdu už domů a zůstává tu jenom základní personál," řekl do vysílačky naštvaně Koh. "Jasně šéfe," řekl pohrdavě Julio. Když prošli do anomálie, tak je přepadl chlad a nečekaně zjistili, že se nacházejí opět v Praze.

Když vyšli z opadaných keřů, tak se objevili v Riegrových sadech v 6 hodin večer. Řekli si tedy, že si nejspíš seženou nějaké teplejší oblečení. Když došli k nejbližšímu obchodu, tak jim s údivem prodavačka řekla, že se nachází ve dne 17. listopadu 1989.

"Víte co, tak nám dejte to oblečení na sekeru," řekla sebejistě Nikky. Jelikož bylo ráno a nikdo se nekoukal, prodavačka svolila. Když vyšli na ulici, bylo vše naprosto zvláštní. Všude byla postarší auta, nic nevypadalo jako v současnosti. Jen bylo vidět, že se v tu dobu už vlastenci schází. Sem a tam byly vidět české vlajky, schylovalo se k jednomu z nejdůležitějších dní české historie. Pak je ale ještě něco překvapilo. Když se přiblížili zpět k anomálii, tak zaznamenali jistou aktvitu v prostorách Národního muzea. Museli se tam urychleně dostat, ale nebylo pořádně jak.

Vyrazili tedy pešky na místo. Anomálie měla velmi slabý signál, protože v té době nebyly tak dobré rádiovysílače jako dnes. Když dorazili k budově, tak zjistili, že nemají žádné aktuální peníze. Proto se vmísili do hromadného davu návštěvníků a jaksi proklouzli dovnitř. Kvůli jejich odlišnému chování navíc byli sledováni tajnou policií. Národní muzeum bylo nádherné, jak zevnitř, tak zvenčí. Zevnitř byly vidět krásné malby a okna ve vysoké kupoli. Rychle vyběhli schody, ale zjistili, že přírodovědecká expozice, kde se nacházela anomálie byla uzavřena. Na dveřích bylo napsáno, "Z důvodu úklidu uzavřeno". "Musíme dovnitř, řekla Lena. Zpoza dveří ale vyšel mrzutý hlídač a řekl: "Děvenko, co pak tady pohledáváš ? Dovnitř nikdo nesmí." Chvíli si je nervózně prohlížel pohledem. "Vy to nechápete, musíme dovnitř, je to důležité," řekl Petr. "Soudruhu...," rozezněl se hlas hlídače, ale náhle ustal, když za sebou uslyšel vrzání dveří a vrčení. Stála tam velká šelma, která ho kousla do boku a ztáhla ho pod dveře.

Bylo to velice rychlé, tým se okamžitě vrhl do akce. Když vešli za dveře, tak neviděli nic, jen tiché muzejní exponáty. Byla tam kolosální kostra plejtváka myšoka, lebky třetihorních chobotnatců, obrazy druhohor Zdeňka Buriana, vycpaná zvířata a nebo kostra amargasaura. Po šelmě ani stopa. Vydali se tedy hledat anomálii. Byla mezi výstavními skříněmi s fosiliemi trilobitů a dalších menších zkamenělin. V pomalu prostupující tmě hledali pomocí baterek jak mrtvolu, tak predátora. Jedna z expozic byla několik vycpanin na podstavci. Když Nikky procházela kolem ní, uslyšela vrčení a pak se na ni zezadu vrhla šelma. Už se ji pokusila zakousnout, ale pak odpadla. Měla kulku v zádech.

Pak Alex podal ruku Nikky, aby ji zvedl. "Patriofelis," řekl nahlas Petr. "Kolik jich tady ještě běhá," zeptal se Julio. "To nevím, možná jeden, dva," odpověděl. Pak uslyšeli další podivné zvuky, které už přicházely z uzavřených schodů ze střechy. "Máme problém," řekla Lena. Vlajky na výročí komunistického československa se nesundaly, byly připravené na další svěšení, tentokrát ale jiné. "Dva patriofelové jsou nejspíš ještě na střeše," řekl Alex. Když se dostali nahoru, tak viděli, jak se Václavské náměstí plní studenty a VB. Už to prakticky bylo za dveřmi. Pak to propuklo. Revoluce začala. Patriofelové to ale nevnímali, byli podráždění z toho hluku a shonu všude kolem. Tým je chtěl nahnat zpět ke schodům, tak beželi z jedné strany. Predátoři ale zavadili o vlajky, které se spustily a tím ještě více posílily moc studentů.

Patriofelové byli zahnání do úzkých, stáhli se zpět do anomálie, která se zavřela. Bylo problematické se dostat zpět k anomálii, ale nakonec vše skončilo velmi dobře. O to větší bylo překvapení, že v současnosti byli pryč pouhé dvě minuty.

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz