Attenborosaurus

31.12.2018 14:29


Snad v každé skupině živočichů se najde vyjímka potvrzující pravidlo, alespoň po celou dobu mého zájmu o prehistorii a paleontologii jsem snad nenarazil na žádnou větší skupinu živočichů, kde by toto letité rčení neplatilo. Každopádně jedním takovým potvrzením tohoto pravidla je zvláštní mořský plaz z doby spodní jury, kdy se proháněl po mělkých šelfových mořích jižní Anglie, dnes nazývaný Attenborosaurus. Ve svém prostředí ani příliš nevynikal, šlo o živočicha dlouhého přibližně pět metrů s relativně úzkou nízkou hlavou a sklapovacími čelistmi vhodné pro lov kluzkých ryb, olihní, korýšů a hlavonožců pohybujících se při hladině i mořském dně. Než hnaní se za kořistí upřednostňoval lov ze zálohy, tedy alespoň pokud zaplňoval niku jeho příbuzných plesiosauroidů, protože jeho krk nebyl přehnaně ohebný. Spíše se vrhal na kořist ze zálohy jako úkrytů mezi chaluhami, skalisky, útesy a korály, rychle lapl čelistí a ostré zuby probodly kořist jako naostřené jehly. V pohybu pod vodou používal čtyři masivní ploutve, díky kterým dokázal "létat" pod mořskou  hladinou a poháněly jeho velké sudovité tělo. Ačkoliv plaval poměrně rychle, tedy na jeho poměry okolo pěti až patnácti kilometrů za hodinu, stále se nevyrovnal jeho vzdáleným příbuzným ichtyosaurům a vlastně byl i o dost pomalejší než jeho příbuzní jako Liopleurodon nebo Pliosaurus, navzdory svému vzhledu byla tato zvířata zástupci čeledi "obyčejně" krátkokrkých pliosauridů. Vzhledem k tomu, že se jeho vývoj ubíral směrem dlouhokrké ekologické adaptace, tak pravděpodobně musel disponovat něčím, co jeho plesiosauroidní příbuzní neměli. Už tak se v mělkých šelfových mořích jihu Anglie vyskytovaly přinejmenším čtyři různé rody těchto živočichů, také ještě jeden pliosaurid s delším krkem, což by mohlo vést k názoru, že se zde vyskytoval skvělý prostor pro vývoj a využití delšího krku nebo stále volné prostory ekologických nik, které zaplnily i druhy pliosauridů. Avšak tato moře byla velmi nebezpečným místem k životu, jelikož se zde vyskytoval i jeden velký nebezpečný lovec s pětimetrovým silným tělem, patří k rodu Atychodracon. Ačkoliv byli oba stejně velcí, byl silnější než attenborosaurus a jeho větší a masivnější čelisti s kuželovitými zuby lehce projely i krkem jeho příbuzného. Plavat zde byl nebezpečný podnik.

Typový jedinec rodu Attenborosaurus má za sebou velmi složitou historii a je zajímavý sám osobě. Už jen proto, že šlo o prvního rozeznaného plesiosaura, kterému bylo až 1881 přisouzeno rodové jméno jeho příbuzného z rodu Plesiosaurus. Za druhé světové války ale byly jeho holotypní fosilie zničeny, přesto se zachovaly odlitky a paleontolog Robert Bakker mohl podle nich roku 1993 určit, že jde o nový rod plesiosauriana. Ale až pozdější kladistické analýzy zjistily, že jde o dlouhokrkého pliosaurida.

Attenborosaurus je zajímavý ještě něčím, podél původní fosilie se totiž táhlo cosi, co by mohl být obrys původních měkkých tkání zvířete. Takový objev navíc velmi pomáhá při vytváření představy o proporcích těchto živočichů. Navíc objevy podobného typu podporují názor, že skupina Plesiosauria měla hladkou kůži bez viditelných šupin a kolem ploutví a na hrudi měli menší kožnaté záhyby. A krátký ocas nesl vertikální ploutev, ta tvořila kormidlo, zatímco ploutve hnaly živočicha.

Naleziště: hrabství Dorset, Anglie                                            Biotop: Šelfová moře

Druh: A. conybeari                                                                 Váha: v řádech stovek kilogramů

Strava: Ryby, hlavnožci, měkkýši                                             Význam: "Attenboroughův ještěr" podle Davida Attenborougha

Doba: stupeň Sinemurian až Pliensbachian, před 196-189 mil. l. Sok: Velcí rhomaleosauridi

Délka: až 5 m                                                                       Zařazení: Sauropterygia, Plesiosauria,

Popsán: Sollas, 1881 vide Bakkker, 1993                                 Pliosauroidea, Pliosauridae

Výška: nepodstatná, snad okolo 0,75 m                                  Synonyma: Plesiosaurus conybeari

Zdroj obrázku:

  • Twitter dr. Marka Wittona

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz