Aulophyseter
Kytovci jsou jako skupina savců velice zajímaví, už jen proto, že mezi nimi jsou obrovští mořští savci pojídající plankton nebo lovící jiné menší mořské živočichy, a přitom jsou jejich předci a nejbližší příbuzní současní hroši, prasata a žirafy. Původně některé dravé typy kytovců (kupříkladu Basilosaurus nebo Basilotritus) vykazovaly dlouhý a úzký tvar těla, až v pozdějším oligocénu a miocénu se objevili první, kteří připomínali současné vorvaně a běluhy. Takovým zvířetem byl pacifický Aulophyseter, miocénní masožravý kytovec zastoupený hned několika druhy v prostoru severního Tichého oceánu a také na východním pobřeží Spojených států. Velmi se podobal současným vorvaňů (Physeter macrocephalus), přestože dosahoval asi čtvrtinové velikosti oproti největším zástupcům tohoto rodu, zaživa měřil asi šest metrů a vážil přibližně tisíc sto kilogramů. I ve srovnání se svými současníky, jako byl obří dravec Livyatan melvillei, byl tedy spíše středně velkým až malým obyvatelem moří a oceánů v době, když už se začali vyvíjet první předkové lidské rasy. Narozdíl od vorvaně také nese ještě přinejmenším jednu odlišnost, jeho velké kuželovité zuby se nacházely jak ve spodní, tak v horní čelisti. Poměrově šlo také o daleko větší a mohutnější zkázonosné nástroje, kterými tato část těla disponovala. Svou silou a rozsahem poranění pro jakékoli menší kytovce nebo jiné mořské savce, žraloky a hlavonožce se daly jeho čelisti přirovnat k ozubenému mechanickému lisu. To, že se jeho zuby nacházely v obou čelistech, mu dávalo i velmi důležitou výhodu, jelikož kořist pevně uchopily a zároveň ji mohly zpracovat. Při své velikosti byla jeho hlava menší částí těla, byla přibližně stejně tvarovaná jako hlava dnešních velkých vorvaňů. Oblá také musela být jen do určité míry, aby při pohybu pod vodou působila co nejvíce hydrodynamicky. Při lovu nebo pocitu ohrožení vlastního života mu ve výpadu nebo útěku pomáhal ocas s horizontálně postavenou ploutví, silné svaly ho dokázaly rozpohybovat do rychlosti, kdy už mohl dostihnout nebo utéct před mnohými mořskými živočichy. Tou dobou se musel mít na pozoru hlavně před velkými druhy žraloků jako byli Carcharocles chubutensis a Carcharocles megalodon, oba se vyskytovali i v oblasti Pacifiku a pobřeží Marylandu. Dokonce typové fosilie tohoto rodu byly nalezeny na slavné lokalitě Sharktooth Hill v souvrství Temblor v americké Kalifornii, Aulophyseter s těmito lovci životní prostor prokazatelně sdílel a nezřídka kdy se mohl stát i jejich kořistí.
Kytovec z tohoto rodu je jedním z dokladů volného průplavu na území dnešní Panamské šíje. Zdejší prostor umožňoval volný průchod různým druhům živočichů, včetně žraloků, jiných velryb, delfínů, krokodýlů nebo ploutvonožců, a je možné, že právě její uzavření bylo příčinou vyhynutí části mořské megafauny ve středním pliocénu. Aulophyseter přitom vymírá na jeho začátku před asi pěti miliony let, mohla za tím stát i konkurence jiných druhů kytovců a také změna proudění v oceánech tehdejšího měnícího se světa.
Přestože byl Aulophyseter popsaný jako platný rod roku 1927 americkým paleontologem Remingtonem Kelloggem a to na základě fosilního jedince z Kalifornie (typový druh A. morricei), fosilní materiál tohoto rodu byl vědecké veřejnosti známý již před koncem 19. století. Tehdy, roku 1895, ho popsal významný paleontolog Edward Drinker Cope pod jménem Paracetus mediatlanticus, materiál z marylandského souvrství St. Mary´s byl ale později přiřazen k tomuto rodu. V průběhu 20. století pak přibyl ještě druh A. rionegrensis z Argentiny a dosud nepopsaný z Japonska (v rámci souvrství Oidawara). Některými paleontology je také příbuzný rod Orycterocetus řazen jako zástupce rodu Aulophyseter.
Naleziště: Kalifornie, Maryland, Argentina, Japonsko Biotop: Šelfy, mělčí vody, oblasti oceánů
Druhy: viz výše Váha: 1,1 t
Strava: Menší savci, ryby, hlavonožci Význam: "Trubicová (?) velryba" podle trubicového tvaru hlavy
Doba: stupeň Langhian až Messinian, před 15,9-5,3 mil. l. Sok: Velcí žraloci, větší ozubení kytovci
Délka: do 6 m Zařazení: Mammalia, Feruungulata, Artiodactyla,
Popsán: Kellogg, 1927 Cetacea, Odontoceti, Physeteroidea incertae sedis
Výška: zanedbatelná, pravděpodobně do 2 m Synonyma: Orycterocetus (?), Paracetus mediatlanticus
Zdroje snímků a rekonstrukcí: