Savci střední a pozdní jury se přispůsobili novým biotopům a připomínali dnešní druhy. Takovým to příkladem je právě Castorocauda. Jednalo se vejcorodého savce, který žil v řekách a jezerech dnešní Číny. Tělo se podobalo vydře a ocas zase bobru. Byl protáhlý a placatý. Na nohou měla plovací blány a drápy na předních nohou. Zadní končetiny se přeměnily doslova v "pádla" a společně s ocasem pocháněly tělo živočicha, když se pochyboval vodou. Měla též podobnou srst jako dnešní vodní savci. Byla nepropustná. Rostla pomocí živin, které jí poskytovaly ulovené ryby a malí obojživelníci. Pokud kastorokauda vylezla z vody, musela se skrýt do své nory, aby ji nechytili masožraví teropodi jako Guanlong. Obrana proti těmto predátorům ji poskytovaly i citlivé uši.

Význam jména

Castorocauda lutrasimilis má význam jména velice zajímavý. Castorocauda znamená "Dlouhý bobr" a lutrasimilis znamená "vydře podobný". Celkový význam tedy je "Dlouhý bobr vydře podobný".

V populární kultuře

Castorocauda se nakrátko objevila v dokumentu Pravda o dinosaurech. Byla zde zobrazena jako savec, který se stával kořistí teropodů.