Coelurosauravus
Jistě by bylo zajímavé sledovat, kam by se vyvíjela permská fauna, kdyby ji nezasáhlo velké vymírání na konci tohoto období. Ke konci permu se totiž některé formy plazů přesunuly do vody, takovým druhem byl například Claudiosaurus nebo Acerodontosaurus, a také do vzduchu a tito malí létaví živočichové jsou známí jako weigeltisauridi. Jejich nejznámějším zástupcem ale není jejich jmenovec Weigeltisaurus, protože moderní systematika ho řadí jako synonymum velmi oblíbeného rodu Coelurosauravus, který připomínal dnešního dráčka létavého z jihovýchodní Asie. Toto zvíře bylo jedním z nejzvláštnějších živočichů pozdního permu, malý ještěr dlouhý přes čtyřicet centimetrů, avšak na svou dobu oplývající skutečně jedinečnými vlastnostmi, které má málokterý živočich z podobných ekologických nik. Jeho tělo se skutečně podobalo ještěrce nebo velmi štíhlému leguánovi, měl avšak atypicky dlouhý ocas vhodný pro vyvažování těla při letu a také sloužící jako kormidlo. Pro více aerodynamický tvar pravděpodobně neměl žádné výrůstky jako keratinové ostny na páteři, pokud ano, tak nejspíš nebyly nijak velké. K lezení po stromových kmenech měl dlouhé chápavé prsty s ostrými zahnutými drápky, daleko lépe se zasekávaly do kůry, a zadní končetiny byly delší než přední. Kolena měl vytočená ven, když pokrčil nohy, tak se mohl daleko lépe přemisťovat po stromech. Zarážející na něm byla také malá hlavička se zašpičatělým čenichem a hřeben na týlu, tento malý hřebínek z rozšířené zadní části lebky byl velmi podobný tomu u ceratopsidních dinosaurů. Možnost používání této struktury na lákání samic není vyloučené, stejně tak se ale mohlo jednat o kormidlo při klouzavém letu. Coelurosauravus je tímto znakem proslulý, jedná se o nejstaršího známého obratlovce, který se vznášel nad povrchem a jedním z vůbec prvních, kteří vedli arboreální (stromový) způsob života. O jeho letových schopnostech a zvláštních "křídlech" bude pojednávat odstavec dole, nicméně je nutno podotknout, že tento tvor byl skutečně prvním živočichem s adaptacemi pro plachtění vzduchem a pohyb v něm. Sice nešlo o létání v pravém slova smyslu, ale překonal těmito schopnostmi ostatní plachtící obratlovce o dlouhých 30-39 milionů let.
Přestože se mohlo zdát, že měl Coelurosauravus zobák, tak opak je pravdou, jelikož tento malý živočich vlastnil i malé tupé zuby. Mohl jimi nejen rozmělňovat vegetaci, daleko více se hodily pro štípání hmyzích krunýřů, křídel, krovek a tvrdé chitinové schránky členovců.
Cestovatel ze svrchního permu
Malý diapsidní plaz Coelurosauravus byl nejen úžasným plachtícím tvorem, ale také transkontinentálně rozšířeným živočichem ze dvou kontinentů. První vůbec nalezené fosilie známe z Anglie, kde je roku 1910 nalezl jeden dělník v dole na měď. Další objevy přišly ze severovýchodního Německa, provizorně popsané roku 1913 Ottem Jaekelem jako "Palaeochameleo" a později platně jako Weigeltisaurus a Gracilisaurus paleontology Oskarem Kuhnem a Johannesem Weigeltem, a další dokonce ze vzdáleného, tehdy francouzského, Madagaskaru. Obecně ale nálezy zvláštních plazů s přídatnými křídly na bocích zůstaly dlouho ležet ladem, ačkoliv se jednalo o skutečně fascinující fosilie, tak až na madagaskarské exempláře ze souvrství Sakamena se o ně vědecká veřejnost nezajímala.
Právě ty ale donutily francouzského paleontologa Jeana Piveteaua, aby je popsal jako naprosto nový druh prehistorického plaza ovládajícího vzduch. Roku 1926 světu představil rod Coelurosauravus, název se odráží na tom, že jeho duté kosti se podobaly dutým kostem některých teropodních dinosaurů. Jeho celý význam je "dědeček ještěrů s dutými kostmi", obě skupiny se zdály být nějakým způsobem příbuzné. Každopádně do konce 20. století se objevilo ještě několik druhů, které byly s tímto letcem zaměňovány, mimo dvou německých ještě madagaskarský Daedalosaurus. Některé zdroje uvádějí, že údajné fosilie celurosauravuse byly nalezeny také v oblasti evropského Ruska, nicméně nemusí vždy jít o věrohodné zdroje a pravděpodobně odkazují na jiný rod weigeltisaurida druhu Rautiania.
V systematice o nich panovaly pochyby, plynulo to také z faktu, že šlo o málo probádanou čeleď plazů. Fylogenetické studie z 90. let minulého a počátku tohoto století ale všechny ostatní výše jmenované rody zařadily jako synonyma celurosauravuse, proto se dnes se jmény jako Weigeltisaurus nebo Daedalosaurus setkáme pouze ve starší literatuře.
První letci
Z fosilního záznamu víme, že prvními živočichy, kteří se vznesli do vzduchu, byl křídlatý hmyz už někdy v pozdním devonu před přibližně 360 miliony let. Každopádně druhou známou skupinou byli právě weigeltisauridi a Coelurosauravus osobně. Přitom vlastně tento živočich neměl křídla, dvě blanité struktury po stranách jeho těla byly tvořeny zkostnatělou tkání a potažené kůží. Pro pochopení, často se uvádí, že jde o zvláštně utvářené výběžky žeber nebo dokonce přetvořená žebra, ale jde o kostěné pruty bez pevného napojení na hrudní koš. Mezi prehistorickými obratlovci jde o naprosto unikátní strukturu, která nemá obdobu ani v dnešní době. Existuje sice malý dráček létavý, jenže anatomie jeho křídel není podobná těm, které měl před 255 miliony let celurosauravus. Narozdíl od něj je také nemohl skládat, s největší pravděpodobností je měl stále roztažená a k tělu je dávat nemohl.
Avšak pro pochopení evoluce létajících a plachtících obratlovců je tento malý živočich velmi důležitý. Křídla pro plachtění u obratlovců, naprosto nová evoluční adaptace, položila základ pro nové ekologické niky, které mohli obsazovat. Teprve až po nich přišli další plachtící a létající plazi jako Sharovipteryx, Longisquama (?) a samozřejmně ptakoještěři, ptáci a netopýři. Žádná jmenovaná skupina navíc neměla podobnou strukturu křídel, ostatní měli blány mezi prsty, nohama nebo přetvoření celých končetin.
Ohledně roztažené blány na kostních prutech je důležité poznamenat, že tyto struktury mohly mít ještě jinou funkci, jak nadhodil paleontolog Sebastien Steyer. Roztažená kůže s propleteným krevním řečištěm mohla zároveň sloužit na prohřátí těla a daleko efektivnějšímu využití tepla, mohl být aktivnější dříve než ostatní plazi. Dalo by se to přirovnat k užití zvláštní plachty, kterou disponovali spodnopermští pelykosauři. Problém spočívá v tom, že některé počítačové simulace ukazují, že tento způsob ohřátí krve by tvral příliš dlouho, než aby to mělo efektivní využití.
Fosilie malého plaza rodu Coelurosauravus z východního Německa. Ačkoliv tato kostra je stlačená a v nepřirozené pozici, je na ní skvěle vidět lebka s hřebínkem a také kostěné pruty tohoto prvního známého létajícího obratlovce. Kredit: Research Gate
Pak je tu samozřejmně ještě možnost využít ornamentaci plachty pro lákání opačného pohlaví, ani tato možnost není vyloučená.
"Oni jsou dva..."
Coelurosauravus je mediálně velmi dobře známým živočichem, proslavil se především díky tomu, že se objevil v populárním britském sci-fi seriálu Pravěk útočí. Jednalo se o prvního prehistorického živočicha, se kterým se lidé setkali. Původně ho přechovával Ben, který mu dal jméno "Rex", a poté Abby. Ikdyž měl být vrácen zpět do permu, tak pronikl do součastnosti a od té doby žil u Abby v bytě. Stal se milovaným společníkem a mazlíčkem, jednou sice utekl a málem ho sežral obrovský ptakoještěr Pteranodon, ale po většinu svého času naprosto klidně požíral salát a pil vodu ve vytopeném bytě. Jeho osud se proměnil až po roce, který Abby a Connor strávili v křídě, jelikož musel být z bezpečnostních důvodů přesunut do Archy, kde se málem udusil díky bezpečnostnímu zámku. V pokračování se už neobjevuje, některé zdroje uvádějí, že zemřel díky nízkému věku, kterého se měl dožít, a jiné teoretizují, že byl uklizen do ústranní.
Jak byl ale "Rex" roztomilý, od svého permskému originálu se lišil. Neměl ještěrce podobnou hlavu s roztahovacím hřebínkem, také pravděpodobně neuměl ztáhnout své křídlovité výrůstky. Přesto je dosud velmi oblíbený a známý.
O tomto diapsidním plazů se můžeme ještě dočíst v několika knihách (Dinosauři - Fascinující svět pravěkých obrů, Život před Dinosaury a jiné).
Naleziště: Madagaskar, Německo, Anglie Biotop: Sušší lesy
Druh: C. elivensis (typ.), C. jaekeli Váha: okolo 100-750 g
Strava: Hmyz a menší obratlovci Význam: "Dědeček dutokostných ještěrů" podle domnělé příbuznosti
Doba: stupeň Wuchiapingian až Changhsingian, před 260-251 mil. l. Sok: Masožraví plazi (na zemi)
Délka: 30-60 cm, průměrně okolo 40 cm Zařazení: Reptilia, Diapsida, Neodiapsida,
Popsán: Piveteau, 1926 Weigeltisauridae
Výška: zanedbatelná, okolo 5-10 cm Synonyma: "Palaeochameleo", Daedalosaurus, Gracilisaurus, Weigeltisaurus*
*podle studie ruských paleontologů Sennikova a Bulanova z roku 2015 je Weigeltisaurus, a exemláře k němu řazené, validním rodem
Zdroje obrázků: