Didolodus
U některých fosilních nálezů třetihorních jihoamerických savců je velmi obtížné je zařadit do určitých skupin. Jedním takovýchto zvířat je i menší kopytník Didolodus, který obýval lesostepi a oblasti okolo vodních toků v období spodního eocénu před zhruba 55 miliony let. Toto malé zvíře dosahovalo délky okolo 60-70 cm, mělo štíhlé a dlouhé nohy a také dlouhý ocas. Nohy byly zakončeny prsty s kopýtky. Tato evoluční adaptace se vyvinula pro pochod po měkké pralesní půdě, kde se tento živočich převážně pohyboval. Jsou k tomu uspůsobeny i jeho zuby, které poukazují na porcování a uždibování rostlinné hmoty. Hlavní potravou mu byly především plody a měkkčí rostliny. Didolodus měl na své podsadité tělo velmi velkou hlavu, pravděpodobně měl také dobrý sluch a čich, tyto smysly ho také jako první varovaly, pokud se blížíl predátor. Kažodpádně v době, kdy se toto zvíře objevilo, se ještě vačnatí dravci velikosti rodů Borhyaena či Thylacosmilus ještě nevyvinuli a dosud zde ani nebyli ani forusracidi (brazilský Paleopsilopterus je totiž dubijním rodem).
Ačkoliv známe didoloda přes sto let, dosud nejsou vědci jednotní, kam tohoto tvora zařadit. Některé fyziognomické předpoklady ukazují na příbuznost s kondylárty, někteří vědci ho však (vzhledem k oblasti výskytu) považují za primitivního zástupce skupiny Merindiungulata. Existuje také možnost, že se jedná o příbuzného prvním koním, je to kvůli podobnosti zubů didoloda a rodu Propalaeotherium. Nejnovější fylogeneze však poukazují spíše na příbuznost s vůbec prvními kopytníky.
Naleziště: Argentinská patagonie Prostředí: Okraje deštných lesů při vodních zdrojích
Druh: D. multicuspis (typ.), D. minor Váha: okolo 5 kg
Strava: Semena, plody, měkčí rostliny Význam: "Dvojitý
Doba: stupeň Ypresian až Lutenian, před 55-41 mil. l. Sok: Vačnatí predátoři
Délka: 60-70 cm Zařazení: Mammalia, Eutheria, Meridiungulata,
Popsán: Ameghino, 1897 Didolondontidae
Výška: okolo 25 cm Synonyma: Nephacodus, Cephanodus, Lophoconus