Jedni z nejzvláštnějších velkých savců raných třetihor byla bezesporu brontoteria (někdy přezdívané titanoteria). Tato skupina mohutných lichokopytníků se vyznačovala výraznou lebeční klenbou a kostmi tvořící "rohy" na konci čenichu. Jedním z vůbec nejzvláštnějších a nejznámějších zástupců této čeledi je Embolotherium, brontoterid, jež obýval lesostepi dnešního Mongolska před zhruba 35-32 miliony let v době pozdního eocénu a raného oligocénu. Patřil k vůbec největším zástupcům své skupiny, jen lebka tohoto tvora byla dlouhá bezmála 0,5 m. Dosud však stále neznáme zbytek fosilní kostry, proto je odhadování (podobně jako u dalších nekompletních fosílií) založeno na nejbližších příbuzných. Porovnání lebky emboloteria spolu s jeho severoamerickými příbuznými (Megacerops, Protitanops) zjistilo, že toto stádní zvíře dosahovalo velikosti slona. Výška v ramenou se pohybovala kolem 2,5 m, délka kolem 3,5 m a váha okolo 7 tun. Tuto váhu nesly čtyři statné svalnaté nohy, které byly schopné rychlého běhu, s kopytovitými drápy a tukovými polštářky, které se hodily k chůzi po pevném podkladu. Je to znak pozdějších zástupců čeledi Brontotheriidae, první zástupci této čeledi, jako například Dolichuranus, tento znak nesdílejí, protože tito tvorové, ostatně jako většina dnešních kopytníků, začali svoji evoluci v měkké pralesní půdě. Podobně jako dnešní nosorožci a koně měl také pohyblivý horní pysk, při jeho tělesné stavbě se tato evoluční adaptace hodila i k okusování nízkých stromů.

Embolotherium bylo stádním živočichem, hierarchie v těchto stádech se řídila podle alfa-samce, který měl pod sebou harém samic. Ostatní samci po dovršení pohlavní dospělosti, navzdory čelnímu výrůstku,  pravděpodobně neutkávali ve vzájemných soubojích, pouze v rituálních hrách "na většího".

Těžké váhy bratranců z ameriky

Původní předpoklady k používání nosního rohu u emboloteria hovořily o vnitrodruhových soubojích mezi samci o samici. Počítačovátomografie, CT sken a rozbor kostí však potvrdily, že roh je tvořen velmi jemnou kostní tkání, nevydržela by náraz těžkého těla jiného samce*. Odlišuje se tak jeho severoamerických příbuzných, kteří měli rohy jiného vhodnějšího tvaru tvořené tvrdými kostmi. Začala tak další debata o funkci tohoto výrůstku. Objevila se teorie o sexuálním dimorfismu mezi jednotlivými pohlavími tohoto rodu. Ta však má zásadní slabinu v tom, že všechny nalezené lebky mají stejnou či podobnou ornametaci a tedy nebudou patřit odlišným pohlavím. Je však nanejvýš zajímavé, že výzkumy prováděné na rozích emboloterií ukazují, že tento prostor je tvořen výdutí, která se rozkládá u dýchacích cest. Je proto možné a pravděpodobné, že roh byl obdoba hřebenů a nosních laloků, které měli hadrosauridi a někteří rhabdodontidi (Muttaburasaurus sp.), sloužil tedy k zvukové signalizaci ve stádě.

*Podle některých vědců se však na rohu nacházela vrstva tuku, která byla schopna nárazy snést.

Až moc na jednoho

Dodnes sestávají fosílie emboloteria pouze z lebek, zubů, čelistí a menších fragmentů, kterých se na poušti Gobi nachází více než dost, proto bylo v minulosti některé fosílie zavádějící přiřadit k danému druhu. Proto vzniklo mnoho dnes neplatných druhů, které většinou bývají přiřazeny k dnes třem platným druhům, Embolotherium grangeri, Embolotherium andrewsi a Embolotherium ergilensi. V průběhu dekád od popisu Henrym Osbornem roku 1929 tak vznikly nejméně čtyři další druhy, které dnes patří k pod výše zmiňované druhy. Jsou to E. ultimatum, E. louksi a E. efremovi a také rod Titanodectes, který znám pouze z fosilních fragmentů, které jsou značně nekompletní, proto je často řazen k emboloteriu.

Původně byl také k rodu Embolotherium řazen jeho evoluční předek Protembolotherium, který pochází ze středního eocénu v Číně.

Kůň a nosorožec

Tento tvor zažil svůj patrně největší filmový debut v Putování s pravěkými zvířaty, kde však byl představen jako jeho příbuzný Brontotherium (dnes Megacerops). Zde se sdružoval do stád, která žila v oblasti suchého pobřeží v oblasti Pákistánu. Byl zdevyobrazen jako stádní společenský tvor, který pečoval o mláďata a udržoval společenský život. Bylo zde také řečeno, že má mozek o velikosti pomeranče. Dále byl také v deváté epizodě třetí série Pravěk útočí, když se anomálie objevila poblíž bikerského kempu. Zde se pak stádo těchto zvířat dostalo do úzkých, celé to ztěžovalo to, že v bikerském stanu bylo zaklíněno mládě emboloteria a jeho matka ho nehodlala jen tak opustit. Většina těchto zvířat se pak vrátila zpět do oligocénu, druhá skupina prošla uměle vytvořenou anomálií, pravděpodobně do stejné doby. Connor zde poukázal na to, že to jsou pravěcí nosorožci, ovšem brontoteridi mají blíže ke koňům.

Naleziště: Mongolsko, Čína                                       Prostředí: Lesostepi

Druhy: viz výše                                                        Váha: okolo 7-8 t

Strava: Listy, větvičky, keře, plody                              Význam: "Beranidlové zvíře" podle lebeční ornamentace

Doba: stupeň Priabolian až Rupelian, před 35-32 mil. l. Sok: Andrewsarchus, kreodonti

Délka: 3,5 m                                                            Zařazení: Mammalia, Perrisodactyla, Hippomorpha,

Popsán: Osborn, 1929                                              Brontotheriidae, Brontotherini, Embolotheriina

Výška: 2,5 m                                                          Synonyma: viz výše