Hominidi z Indonésie - Morfologické puzzle nového druhu člověka

Rodokmen lidského druhu je v současné době velmi projednávaným tématem v kruzích paleoantropologie a evoluční i molekulární biologie, pro určité vědecké skupiny je pak stejně důležitý jako evoluce prvních tetrapodů nebo ptáků. Ačkoliv není primárním záměrem tohoto blogu, o evoluci člověka jsem se prostřednictvím novinek zmínil již několikrát, jako zde a nejnověji i zde, a tomto příspěvku se bude pojednávat o novém druhu hominida nalezeného na ostrově Luzon na Filipínách. Pro vědce jeho znaky totiž představují zvláštní směsici adaptací typických pro prehistorického člověka i jeho hominidní předky.

Oblast pleistocénní Indonésie, tzv. Sundalandu, hostila mnoho druhů lidského rodu a mezi nimi i skutečné extrémy. Žil zde trpasličí Homo floresiensis, přezdívaný "člověk hobbit", ale i přes dva a půl metru vysoký kontroverzní Meganthropus palaeojavanicus. Poslední fosilie navíc ukazují na existenci ještě dalšího druhu, který obýval ostrov Luzon. Kredit: převzato z webu Rephaim23

Ekosystémy doby středního až pozdního pleistocénu, tedy v době před asi 250 000-50 000 lety, se pomalu obohacovaly o některé moderní druhy včetně toho lidského a jejich začlenění do těchto společenství se neobešlo vždy bez následků.

Lidský druh ale v tuto dobu dokázal expandovat do několika poddruhů a jako rod i do jiných druhů, z nichž se mnohé usidlovaly v oblasti tzv. Sundalandu. Tato oblast, která je dnes tropickými ostrovy Indonésie, byla kvůli poklesu hladiny moří v době ledové souvislou nížinatou oblastí a dalo se zde suchou nohou přejít z Jávy na Borneo. I Filipíny tento pokles vodní hladiny zasáhl, právě odsud také pochází nález nového druhu člověka.

V jeskyni Callao na ostrově Luzon v severní části ostrovního státu vědci nalezli fosilie nejméně dvou dospělých a jednoho mladého jedince nového druhu hominida. Vědcům se dosud podařilo izolovat jednotlivé kosterní pozůstatky jako zuby, články prstů a také dětskou stehenní kost i jiné, ale vykazují známky zvláštních evolučních adaptací.

Mezinárodní vědecký tým, v čele s Prof. Phillipem Piperem z Australské národní univerzity, si povšiml relativně malé velikosti zubů dospělců a to je vede k závěru, že by mohlo jít i podobnou trpasličí formu jako byl Homo floresiensis (se kterým také některé podobnosti sdílí). Jak ale sami poukazují, je zapotřebí daleko více použitelných paleontologických dat na prokázání podobného závěru.

Výsledkem nové popisné studie je ale také nový druh hominida, resp. člověka, nazvaný Homo luzonensis. Přestože máme k dispozici pouze kusý fosilní záznam, už teď vědci mohou poukázat na zvláštní rysy končetin, jež se nejvíce podobají africkýcm australopitecinům.

Evoluční předkové lidí ze tohoto tribu byli zároveň jejich současníky, poslední zástupci nepatřící do rodu Homo chodili po Zemi ještě v době před milionem a sto deseti tisíci lety, ale předpokládalo se, že jejich evoluční adaptace se u lidí daleko více rozvinuly a časem se vytratily. Nový objev ale ukazuje, že tomu tak nebylo zcela.

Jak říkají sami autoři popisné studie, nejsou si jisti, jestli se tyto rysy vyvinuly jako adaptace na ostrovní prostřední nebo se projevily jako dědictví jejich evolučních předků. Fosilie tohoto druhu jsou sice staré "jen" 50 000 let, ale existují stopy, jež by určovaly jejich daleko starší původ.

Pro vědce je velkou neznámou evoluční pozice člověka luzonského v rámci postavení hominidů a také jejich rozšíření v jihovýchodní Asii. Jeho relativně nízké stáří to navíc neusnadňuje, nicméně některé kamenné nástroje se stářím okolo 700 000 let z ostrova, a také opracované kosti nosorožce se stopami po řezání, ukazují na možná daleko starší původ těchto lidí.

Na druhou stranu ale vědci nevylučují ani další možnost a sice, že mohlo jít skutečně o jistou ostrovní formu hominida vyvinutou v izolaci na oddělených Filipínách. Toto souostroví bylo už tehdy odděleno od zbytku pevninské Asie a kamenné nástroje nalezené na jiných velkých ostrovech (Celebes, většinou spíše Sulawesi) by poukazovaly na rozšíření hominidů do této části dříve než jsme si mysleli.

Tento dlouhý evoluční horizont by sám osobě mohl výrazným způsobem přispět k objasnění poměrně pestré škály druhů hominidů v oblasti někdejšího Sundalandu. Fosilie nových druhů jsou ale stále objevovány a s každým dalším výzkumem může být závěr jiný, takže budeme muset počkat na další zjištění.