Hyeny spojují kontinenty - Objevy z pleistocénu za polárním kruhem
Mezi jednu z nejlépe známých skutečností, která se dotkla i laické veřejnosti, patří určitě vytvoření pevninského mostu mezi Severní Amerikou a Asií v době ledové. Kvůli poklesu hladiny moří způsobeném masivním zaledněním velké části severní polokoule zde existovala pevnina známý jako Beringie nebo Beringův pevninský most, někteří paleontologové pak podobný scénář pozorují i z výměny fauny v době svrchní křídy před asi 89-66 miliony let. Každopádně i recentní studie a výzkumy nás utrvzují v existenci pevninského mostu přes současnou Beringovu úžinu, stále ale potřebujeme doplňovat informace týkající se různých skupin živočichů, kteří přes toto území migrovali, a také stále musíme zdokonalovat znalosti ohledně klimatu této oblasti. Podle nového výzkumu amerických a kanadských paleontologů se navíc ukázalo, že přes tuto úžinu migrovalo daleko více druhů, než se kterými vědci dříve počítali a měli možnost pracovat.
Dva jedince tzv. hyeny běhavé, známé spíše jako rod Chasmaporthetes, začínají hodovat na mrtvole mamutího mláděte v ledové stepní tundře nedaleko od oblasti Beringie. Nálezy dvou zubů od řeky Old Crowe River v severním Yukonu jsou sice ojedinělé, ale přinejmenším částečně vyplňují mezeru paleogeografie tohoto rodu a vlastně i čelé čeledi hyenovitých mezi Eurasií, Afrikou a Severní Amerikou. Pro paleontology jsou nyní velkým objektem zájmu. Kredit: Julius Csotonyi, převzato z webu Sci-News
Jak již bylo nadhozeno výše, Beringova úžina byla přinejmenším jednou v minulosti důležitou spojnicí pro přesun živočichů napříč dvěma světadíly - Eurasií a oběma Amerikami. Dosud nekompletní fosilní záznam ale neposkytuje naprosto ucelený přehled všech skupin a čeledí vyšších obratlovců, kteří přes tuto oblast přecházeli. Ovšem nový výzkum nálezu, který byl učiněn již v sedmdesátých letech minulého století, uloženém v Kanadském muzeu přírody přivedl paleontology k přehodnocení závěrů ohledně fungování výměny fauny a také podmínkách, které zde panovaly ve středním pleistocénu. Stačily k tomu přitom pouhé dva zuby z čelisti prehistorického druhu hyeny.
Paleontologové už dříve považovali tento nález od řeky Old Crowe River v severním Yukonu za pozůstatek nějakého blíže neurčeného druhu hyeny, dva zuby ale nebyly od doby jejich nálezu podrobně zkoumány a vědci se jimi dlouhou dobu nezaobírali. Výzkum obou pozůstatků proběhl až v únoru tohoto roku, jeho výsledky byly uveřejněny v magazínu Open Quarternary k 18. červnu ve studii pod vedením Jacka Tsenga, PhD.
Paleontologický tým zároveň shledal tuto fosilii jako zástupce rodu Chasmaporthetes a její stáří bylo odhadnuto na zhruba 1,4 milionu až 850 000 let před naším letopočtem s tím, že je pravděpodobnější horní uváděná hranice. Pro vědce je velmi důležité pochopit ekologii a migraci tohoto živočicha, jelikož se jedná o živočicha, který podle dosud známých fosilií obýval jih Spojených států, široké oblasti Eurasie a Afriky. Dosud ale chyběly jakékoli údaje o přechodu těchto tvorů po Beringově úžině.
Dosud se zároveň domívali, že hyenovití měli dvě hlavní evoluční ohniska - jedno ve Starém světě a druhé v současné Severní Americe. Žádné údaje se ale nezmiňovaly o jejich přechodu mezi těmito oblastmi, proto vědci nemohli učinit jasné závěry, kdy a jak se tyto šelmy šířily na jednu nebo druhou stranu.
Konkrétně u rodu Chasmaporthetes jde o přechod oběma stranami, jeho předkové nejspíš přišli přes Beringovu úžinu v době spodního pliocénu nebo pozdního miocénu, kdy ještě zdejší podmínky nebyly tak nesnesitelné. Populace zde pak zůstala po nějakou dobu izolována a pravděpodobně ve středním pleistocénu začala pronikat po Beringii opačným směrem, kde se posléze rozšířila do Eurasie a Afriky.
Spoluautorem výzkumné studie je i paleontolog Grant Zazula, PhD pracující pro yukonskou vládu, který poukazuje na pravděpodobně odlišnou loveckou taktiku vůči jiným zástupcům rodu žijících v daleko přívětivějších podmínkách. Podle něj se tyto hyeny mohly zaměřit především na lov sobů polárních (Rangifer tarandus) nebo koní, případně se živit mršinami mamutů a jiných velkých savců.
Jak studie přednáší, analýza a nový výzkum zubů nalezených v Yukonu zaplňuje velkou evoluční mezeru ve vývoji hyenovitých šelem v celé jejich evoluční historii. Zároveň přitom může poskytnout odpovědi na důležité otázky týkající se ekologie těchto masožravých savců za polárním kruhem a také samotný průběh glaciálů a interglaciálů v době středního až pozdního pleistocénu.