Jurská spojka
2 roky po události 2015/2508
Praha 18, Beladova
8:37, ráno 3. června 2017
Stanice HZT, Praha SV
Praha není zrovna světovým velkoměstem, ale je velice frekventovaným městem, které oplývá krásou kulturních památek a významných míst. Je také významným dopravním a průmyslovým centrem, většinou i s množstvím dopravních kolon. Dnes se to bohužel muselo stát osudným.
Svěží červnové ráno naplňovaly první paprsky slunce, které se přehouplo přes obzor. Provoz na dálnici D8 neustal ani teď. Pořád ji protínaly velké tahače kamionů, auta, dodávky a sem tam i něco zvláštnějšího. Stavbaři na pražském okruhu však řidičům "bodli kudlu do zad". Rozestavěný nájezd značně znemožnil jízdu dále do Prahy a na krátký čas ji úplně zastavil. Řidiči si mysleli, že už nemohou mít horší den, ale nakonec je něco vyvedlo z omylu...
"Nová anomálie," řekla Nikky. "Kde," zeptal se Julio. "Na dálničním převaděči," odpověděla. "Tak to asi máme štěstí, právě tam stojí kolona aut," řekl Alex. Museli jednat rychle, v sázce byly životy mnoha lidí. Když dorazili na místo, tak viděli, že anomálie je v poli asi 15 m za svodidly. Také zaregistrovali, že auta jsou povětšinou prázdná. "Z tý anomálie muselo něco vylézt, jinak by tu někdo musel zůstat," řekla Lena. "Otázkou je co," připojil se Petr. "Ať už to je cokoliv, tak to musíme najít a zneškodnit," řekl Julio. Rozdělili se tedy a šli na dvě strany.
Petr a Julio šli směrem napravo od anomálie podél velkého zaplachtovaného kamionu, jehož návěs nesl hlubké rýhy. "Sakra, co tohle mohlo způsobit," zeptal se řečnicky Julio. "Muselo to být hodně silný, když to prorazilo takhle silnou plachtu," poukázal Petr. V tu dobu se domíval, že se jedná o nějakého stegosaurida, a tak si myslel, že ho naleznou při dalším postupu. Na opačné straně zatím Alex, Lena a Nikky prohledávali odstavená auta a dodávky a mysleli si, že tu už nikdo není. Pak ale uslyšeli hluboké mručení a vrčení a vidali se rychle za ním. To, co tam našli, bylo ohromné stvoření s ostny, které mu trčely ze zad a ramen. "Dacentrurus, ohromný stegosaurid, který žil na konci jury v anglii, portugalsku, španělsku a francii" řekla Lena. "Aspoň už víme, do jaký doby vede anomálie," řekla Nikky. "Dám jim vědět," řekl Alex.
"Pánové, našli jsme...našli jsme uprchlýho dacentrura," volal Alex do vysílačky. "To nedává smysl, tipnul bych si, že ho najdeme dál, když půjdem napravo," řekl zaraženě Petr. "Třeba je tu ještě jeden," odvětil Julio. "Nesdružovali se do skupin," dodal Petr. Pak se tedy obrátili a šli kolem toho kamionu na druhou stranu. Když procházeli oko jedné z velkých děr, tak Petr uslyšel velké oddechnutí. "Co to bylo," zeptal se. Julio zůstal nervózně stát a přitom se díval zkrze díru v plachtě. Když se otočil i Petr, tak viděl, že se na ně z nákladového prostoru dívá žlutooranžové oko v obrovské lebce. Pak ten tvor otevřel tlamu a byly vidět jeho obrovské zuby.
Oba tedy začali ustupovat a poté se nestačili divit. Přední část návěsu kamionu se zvedla, bylo slyšet skřípání a ohýbání plechů a praskot prken. Kabina tahače padla na asfalt a s hlasitým skřípotem ji přišlápla červenočernobílá tříprstá noha. Teropodní dinosaurus pak vydal ohlušující řev. Jeho velká lebka se nervózně a přesně rozhlížela po dálnici. Jeho nádherné, hbité a silné tělo neslo červenočerné barvy a malé hrbolky ze zrohovatělé kůže. "Sakra, tohle je Torvosaurus," zakřičel Petr. A odněkud se rázen vzal nějaký chlapík, který viděl, že se tu něco zajímavého děje. Začal to tedy natáčet svým mobilem. "Chlape, běžte odsud pryč," zakříčel na něj Julio. "Zbláznil ses kámo, tohle bude hit na internetu," odpověděl. Pak ale Torvosaurus sestoupil a v okamžiku ho pozřel. Na zem dopadla jen jedna bota a zkrvavený telefon. Pak už ale viděl další kořist. Jeho nenasytný žaludek se už těšil na malou svačinu.
Rázem oba dva začli utíkat směrem dál od anomálie a torvosaurus začal utíkat za nimi. Utíkali kolem odstavených aut a dravec se hnal za nimi. Jeho hbité tělo mu nedělalo problémy utíkat mezi auty a kamiony. Julio to nevydržel, obrátil a začal střílet z brokovnice. Jakoby to torvosaurovi ale vůbec nevadilo, jen se ještě rychleji rozeběhl. Julio chtěl běžet po zadu, ale upadl na zem. Teropod dal hlavu až úplně k němu, tak blízko, že kdyby Julio natáhl ruku, tak by mu dosáhl přímo na čumák. Vypadalo to, že z něj bude další chod...
Pak ale torvasaura upoutal jiný zvuk. Byl to Petr, který stál na střeše jednoho z aut. Torvosaurus se pustil do jeho pronásledování. Julio se mezitím zvedl a běžel mu pomoc. Když už to vypadalo, že stačí jedinné sklapnutí čelistí, a je po Petrovi, tak Petr seskočil a predátor sklapl na prázdno. Petr a Julio se pak na malou chvilku ztratili dravci z očí.
Mezitím ale na druhé straně zjistili, že v blokádě aut nejsou stále sami. Uslyšeli totiž křik, který volal o pomoc. Zjistili, že pochází z jednoho auta, kde zůstal uvězněn jeden z řidičů. Alex k němu vlezl do auta a zeptal se: "Kámo, co tady sakra děláš !" Mezitím se venku dívkám nepodařilo zklidnit pořádně rozdováděného stegosaurida. V tu chvíli se na místo přiřítili Petr a Julio. Řekli, že cestou sem viděli ještě skupinu menších ornitopodů, nejspíš rodu Phyllodon. A také to velké překvapení, které kvapem mířilo nim... "Proč seš v tom autě, odepni se a uteč," řval na toho chlapa Alex. "Nejde to, zasekl jsem se," odvětil. Pak už to Alex nevydržel vytáhl pistoli a prostřelil pás. Pak ale uviděl své přátele, jak se schovávají a dacentrurus začal být ještě víc nervózní. Nakonec na kapotě auta přistálo zkrvavené tělo jednoho fylodona.
Torvosaurus byl přímo nad nimi. V tu chvíli dacentrurus rozmáchl svůj ostnatý ocas a ten narazil do auta, ve kterém seděl Alex. To skončilo na střeše a řidič měl ostnem probodnutou hruď. Když se Alex dostal ven, tak viděl, že dacentrurus způsobil torvosaurovi bodnou ránu nad lopatkami. Pak ale teropod provedl rychlý výpad, zakousl se do krku bránícího se býložravce a zlomil mu vaz. Bezvládné deviti tunové tělo dopadlo těžce na zem. Torvosaurus nasál pach našeho týmu a vydal se je hledat. Jako prvního objevil Alexe. Vypadalo to s ním zle. Najednou ale vrazilo do zad predátora několik kulek. Ty pocházely z kulometu helikoptéry, kterou vyslala stanice jako podporu.
Helikoptéra ale byla moc nízko, teropod se napřímil, vyskočil a strhl helikoptéru do protějšího směru. Ozval se mohutný výbuch, když vrak srazily dva kamiony. Tým toho využil a přesunuli se blíže k anomálii. Dravec je ale dohnal, kromě toho zevnitř se ozívaly zvuky dalších torvosaurů. Vypadalo to, že už je definitivní konec. Tým koukal jak z velkých zubů v jeho otvírajících se čelistech stéká krev. Najednou ale s těžkým praskáním kostí letělo tělo torvosaura do anomálie. Byl to ohromný Lusotitan, který je zachránil před jistou smrtí. Hlava toho obra se tyčila zhruba 15 metrů nad povrchem. "Jak jsme tohle mohli přehlédnout," zeptal se sám sebe Julio.