Kodymirus

05.03.2019 19:06

Členovci jsou patrně nejvíce projednávanou skupinou v rámci projektu pojednávajícím o paleozoiku, přesto ale není jejich evoluční původ uspokojivě objasněn. Jedním z vůbec nejstarších členovců jako takových je ale zvláštní brakický predátor, český Kodymirus vagans. Tento živočich je skutečně zvláštním druhem plavajícího členovce, který v době spodního až středního kambria obýval oblast dnešního Českého krasu, kde můžeme nalézt jeho krunýře a zbytky exoskeletu původního těla. Na svou dobu byl docela velkým živočichem dlouhým asi sedm až patnáct centimetrů, je také jedním z prvných dravých živočichů známých z fosilních vrstev a o to je jeho existence hodnotnější, že se podle dosud známých fosilií vyskytoval jen na našem území. Vzhledově je velmi podobný pozdějším eurypteridům, jeho tělo bylo hydrodynamicky stavěné a složené z relativně plochých článků, které se směrem od hlavového štítu zmenšovaly a poslední článek byl již dlouhý přeměněný osten. Pravděpodobně ale nesloužil k lovu kořisti, na to se nezdá být dost pružná zadní část těla. Oči byly docela velké, nejspíš také složené, a umístěné v přední části hlavy, jejich tvar se podobal malým fazolím. Článkované, na segmenty rozdělené, tělo mu umožnilo horizontální pohyb po vodní hladinou a setrvávání nad úrovní dna mu umožnilo mít rozhled nad potenciální kořistí. Pokud už zahlédl něco jako menšího trilobita nebo mořského červa, rychle se vrhl ke dnu a své oběti a zasekl do ní své dlouhé nohy s velkými chitinovými ostruhy. Narozdíl od většiny svých příbuzných byly jeho končetiny extrémním způsobem zvětšeny a veškeré na nich nalezené znaky ukazují, že šlo o hlavní zbraň tohoto predátora. Oběť uchvátil a rozsáhle poranil onými ostny. Takovým způsobem snadno převrátil obeť na záda, a mohl tak zabít i výrazně obrněné živočichy. Svou potravu posléze podal k ústnímu otvoru, kde ji zpracovala kusadla. Z evolučního hlediska je ale Kodymirus také nesmírně významným, jedná se o dosud nejstarší objevenou makrofosilii na území dnešní České republiky a také o jednoho z dosud vůbec nejstarších, ne-li tím dosud nejstarším objeveným, živočichem obývajícím brakické a sladké vody. Narozdíl od jeho příbuzných šlo tedy o obyvatele mořských delt a vodních toků tahnoucích se při pobřeží. Tato na svou dobu unikátní adaptace předznamenala pozdější význam členovců při dobývání souše.

Kodymirus si je velmi podobný s již výše zmíněnými eurypteridy, byl to dravec v podobnou stavbou těla a podobných ekologických nik. Přesto k nim ale nepatřil, alespoň ne mezi jejich blízké příbuzné. Vědci ale vlastně stále přesně neví, do jaké skupiny tento živočich patří, jelikož všechny jeho znaky se nedají ztotožnit s určitou skupinou klepítkatců (Chelicerata). Dříve byl se svým příbuzným rodu Kockurus považovaný za zástupce skupiny Aglaspidida, kteří se svou tělesnou stavbou velmi podobají trilobitům, dali by se s nadsázkou označit za "pseudo-trilobity", ale nepatří mezi ně. Toto zařazení bylo ale roku 2005 P. Van Royem zpochybněno, toto stanovisko založil právě na chybějících charakteristikách pro tuto skupinu. Dnes je Kodymirus nejčastěji považován za blíže neurčeného klepítkatce.

Tento členovec je na území současných středních Čech docela hojný, dosud se podařilo nalézt přibližně dvacet čtyři různých jedinců a je také nejstarší makrofosilií našeho území. V paseckých břidlicích v rámci holšinsko-hořického souvrství na brdském vrchu Kočka byly objeveny typové fosilie tohoto rodu, o jeho popis se zasloužil známý český geolog a paleontolog prof. Ivo Chlupáč a jeho kolega dr. Havlíček. Svým významem je ale důležitý nejen pro naše území, ale také pro celou Evropu a celkové pochopení evoluce raných členovců.

Naleziště: Barrandien - Český kras, Česká republika      Biotop: Brakická a sladká voda*

Druh: K. vagans                                                          Váha: v řádech desítek až stovek gramů

Strava: Menší členovci, kroužkovci, snad i obratlovci       Význam: ?

Doba: stupeň Fortunian až Wudian, před 536-509 mil. l. Sok: Dosud žádný nalezený

Délka: 8-15 cm                                                           Zařazení: Animalia, Arthropoda, Arachnomorpha,

Popsán: Chlupáč a Havlíček, 1965                                Chelicerata incertae sedis       

Výška: pouze zhruba  1-2 cm                                       Synonyma: Žádná

*dle některých autorů byli tito členovci schopni chůze po souši, respektive po měkkém pobřežním písku

Zdroje snímků a rekonstrukcí:

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz