Když malé dítě poznává neptačí dinosaury, jedním z prvních, které si dobře zapamatuje, je určitě třírohý ceratopsian Triceratops z pozdní křidy západu Spojených států. Tento snad až devítimetrový obr vážící přes osm tun byl přitom vzdáleným příbuzným tohoto podivného zvířete ze spodní křídy. Dvoumetrový Koreaceratops hwaseongensis ("Korejská rohatá tvář z (města) Hwasong") byl jedním z nejzajímavějších neptačích dinosaurů, kteří patří mezi dosud objevené, jelikož jeho anatomie se podobá pouze málokterým druhům. Od jeho zobákovitých čelistí po kořen ocasu se vlastně velmi podobal svým příbuzným. Podle dosud provedených fylogenetických analýz byl jeho blízkým příbuzným čínský Archaeoceratops, dle toho vědci vyvozují, že měl zobákovité čelisti schopné požírat a trhat nižší i vodní vegetaci a od nadočnicové části lebky se mu táhl krátký límec, pravděpodobně širší než tloušťka krku. Tělo měl docela lehké, přisedle stavěné s objemným hrudním košem, břichem a ohebnou páteří. Přesto dokázal chodit jak po čtyřech, tak po delších zadních končetinách, jak naznačují i fosilizované kosti kotníku. Prakticky všechny výše zmíněné znaky jsou ale založeny na podobnosti s jeho příbuznými, dosud z tohoto zvláštního tvora známe pouze na základě fosílií kyčlí, zadních končetin a ocasu. Avšak právě stavba ocasních obratlů nejvíce zaujala paleontology a ukazuje, o jak zvláštní zvíře vlastně šlo. Ocasní obratle totiž mají nezvykle prodloužené neurální výběžky, a vlastně tak tvoří vysokou plachtu nebo snad dokonce ploutev táhnoucí se nad ocasem. U konce ocasu byly výběžky přinejmenším pětkrát vyšší než celé obratle, celkově tak tato struktura sahala dost vysoko nad hřbetem. Struktura tohoto typu není u ptakopánvých dinosaurů známa, o to je samotný koreaceratops zajímavější. Holotyp KIGAM VP 200801 jednoduše představuje jednoho z nejzajímavějších neptačích dinosaurů posledních dvou desetiletí.

Je těžké určit, kdy byly známy fosílie tohoto dinosaura. Dosud známé zbytky byly uvězněny v hornině, která byla použita na stavbu přehrady Tando v okolí města Hwasong. Ta byla dokončena ještě před rokem 1994 a je možné, že už tehdy byly fosílie známy. Každopádně byly slavnostně odhaleny až roku 2008 a po upozornění místního úředníka se o ně začal zajímat trojčlenný paleontologický tým v čele s americkým paleontologem Michaelem Ryanem, další členi byli vědci Yuong-Nam Lee a Yoshitsugu Kobayashi. Popsány byly až o tři roky později.

K teorii o vodním způsobu života se dostaneme později, je ale oprávněné rozvést to, že mimo vodních rostlin a jiné vegetace se mohl živit i vodními bezobratlými a snad i menšími obratlovci. Ačkoliv se ceratopsiani považují za býložravce, některé teorie a moderní nálezy tuto myšlenku kupodivu podporují.

Takový potápěč

Jedním známým znakem Koreaceratops vyčnívá, je to samozřejmně jeho zvláštní ocasní plachta a její význam je pro vědce stále tak trochu záhadou. Podle některých se mohlo jednat o jakousi termoregulační strukturu, kterou mohl regulovat svou tělesnou teplotu. Dlouho se tak předpokládalo, zvláště kvůli pelykosaurním synapsidům s podobnou ozdobou na hřbetě a také kvůli mylnému předpokladu, že dinosauři byli studenokrevní, že dinosauři s podobnou ozdobou na hřbetech je takhle využívali. Dnes ale počítačové simulace dokázaly, že tento způsob oteplení krve by byl moc zdlouhavý. Je možné, že také sloužila pro upoutání partnera, nicméně pro tento účel je na dost nepraktickém místě, ke konci ocasu se náhle snižuje, a to tomuto názoru neodpovídá (autor ji nicméně nepovažuje za nepravděpodobnou). Za asi nejvíce pravděpodobnou se považuje ta, že tato "plachta" sloužila koreaceratopsovi jako hřbetní ploutev.

Holotypní fosílie na snímku, kde je vidět jeho zvláštně utvářený ocas. Koreaceratops byl jistě zajímavým tvorem, otázkou je, do jaké míry ho známe.

Tomuto názoru odpovídají i některé další indicie. Byl objeven v sedimentech odpovídající vodnímu prostředí, navíc podobná "plachta" byla nalezena i u gigantického obojživelného teropoda spinosaura. Je tu zvláštní paralela mezi těmito dinosaury, jak Spinosaurus, tak Koreaceratops obývali prostředí okolo řek a jezer, navíc pro malého neoceratopsiana by to přinášelo výhodu v množství nových potravních nik. Rozmanitá potrava a také obratnost mohla navíc poskytnout dost dobré důvody k tomu proč čelit prehistorickým krokodýlům. Celkově se také "ploutev" koreaceratopse podobá ocasnímu konci těchto semiakvatických plazů.

Na druhou stranu ale nemůžeme vyloučit ani možnost ploutve a ani možnost signalizační plachty, mohly to být klidně oba faktory dohromady. Dokud ale nezískáme více fosilního materiálu, tak nemůžeme teorii plavajícího ceratopse potvrdit, ale nemůžeme ji ani vyloučit. Jak se v posledních letech ukázalo, ptakopánví dinosauři byli stejní experimentátoři jako jejich masožraví příbuzní, co se týče míst v ekosystému, takže uvidíme, čím nás ještě Koreaceratops překvapí.

Naleziště: okolí města Hwasong, Jižní Korea                                    Biotop: Oblasti s jezery a vodními toky

Druh: K. hwaseongensis                                                                Váha: odhadována na zhruba 30 kg

Strava: Vodní i suchozemská vegetace, možná i měkkýši a bezobratlí Význam: "Korejská rohatá tvář" podle země nálezu a skupiny

Doba: stupeň Aptian, před 103 miliony let (+- 0,5 milionu let)           Sok: Krokodýli, nejspíš teropodi

Délka: 1,5-2 m                                                                             Zařazení: Dinosauria, Ornithischia, Cerapoda,

Popsán: Lee et. al., 2011                                                              Ceratopsia, Neoceratopsia

Výška: do půl metru                                                                     Synonyma: Žádná