Liaoningopterus
Nad čínskými lesy kroužilo od doby střední jury několik desítek druhů pterosaurů, ale Liaoningopterus gui byl z nich ten největší. Rozpětí tohoto druhu pterosaura se pohybovalo okolo 5 m, délka jeho zubaté lebky se pohybovala kolem 60 cm. Jednalo se o rybami živícího se pterosaura, který se sdružoval na skalních výčnělcích podél jezer, které byly velmi četné v jeho domovině, tedy v provincii Liaoning. Pravděpodobná adaptace na pojídání ryb a jiných vodních obratlovců je vystouplá kost tvořící na obou čelistech jakési hřebeny. Ty mohly skvěle sloužit k prorážení vody. Liaoning prošel před 125 miliony let velkým ochlazením, proto je nanejvýš pravděpodobné, že jeho tělo pokrývala pyknovlákna. Také je velmi zajímavé, že tento létající plaz měl vůbec nejdelší zuby ze všech pterosaurů. Byly kónického tvaru, takže se skvěle hodily k pojídání kluzkých ryb. Původní holotyp (dnes katalogizován pod číslem IVPP V 13291) sestává z nekompletní lebky, zubů, prodlouženého prstu a krčních čili cervikálních obratlů.
Specifické jméno gui bylo vytvořeno jako pocta pro čínského paleontologa Gua Zhiwea, který se specializuje na výzkum prehistorických bezobratlích a prováděl také výzkum v Jeholu.
Wang Xiaoling a Zhou Zhimin, autoři popisu, uvedli, že se jednalo o zástupce čeledi anhangueridů. Později v roce 2006 byla kladistická analýza pozměněna, Lu Juanchangem byl rozpoznán jako bazální zástupce této čeledi a v roce 2008 pro změnu jako živočich na půli cesty mezi ornitocheiridy a anhangueridy.
Naleziště: Čína Prostředí: Lesy a břehy jezer
Druh: L. gui Váha: kolem 25-40 kg
Strava: Ryby, hmyz, vodní obratlovci Význam: "Liaoningské křídlo" podle naleziště a vzhledu
Doba: stupeň Barremian, před 120 mil. l. Sok: Maniraptoři
Délka: tělo 2 m, rozp. 5 m Zařazení: Archosauria, Pterosauria, Pterodactyloidea,
Popsán: Xiaoling a Zhimin, 2003 Anhangueridae
Výška: na čtyřech 50-70 cm Synonyma: Žádná