Megaraptoři se ukazují - Zvláštnosti evoluce a paleogeografie nových druhů

Systematika neptačích teropodů zažívá v posledních letech velmi velké otřesy a přesuny jednotlivých rodů, čeledí i celých kladů, výrazně do toho zasáhl i zcela nový pohled na rozřazení dinosaurů na skupiny Saurischia a Ornithoscelida (ke kterému se nestavím příliš skepticky). Diskutovaná je ale i pozice teropodů ze skupiny Megaraptora, velmi zajímavá a rozrostlá skupina pokročilých dravých dinosaurů do velikostní kategorie populárních tyranosauridů s nejasnými kořeny dnes nejčastěji považovaná za primitivní célurosaury. Vývojové vztahy mezi nimi a jinými teropody, především tyranosauroidy, jsou dodnes předmětem debat, ale popis dvou nových zástupců této skupiny by je mohl do určité míry vyjasnit. O to zajímavější je, že by kladl místo jejich vzniku do zcela jiné oblasti a sice do jižní Laurasie.

Phuwiangvenator yaemniyomi je jedním z dvou nově popsaných teropodů z thajského souvrství Sao Khua ležícím na severovýchodě země, ve své době musel jistě působit majestátně a patřil zřejmě k vrcholovým predátorům této oblasti. Zároveň ale otevírá otázku paleogeografie celé skupiny megaraptorů, protože je jejím nejstarším zástupcem a navíc pocházejícím ze zcela nového území. Evoluce těchto predátorů tak mohla probíhat zcela jinak, než jsme dosud předpokládali. Kredit: Cisiopurple, převzato z DeviantArt

V dnešním příspěvku budou hrát roli dva artikly - sovrství Sao Khua v thajském Isámu a také evoluce a systematika skupiny Megaraptora. Oba dva nové druhy shrnuté do jediné popisné studie totiž tyto artikly rozebírají, konkrétně jde o popis pozůstatků dvou teropodních dinosaurů z kladu Coelurosauria a přinejmenším jeden z nich je zástupcem lehce enigmatické skupiny megaraptorů.

Tito teropodi byli postupně objevováni od 90. let minulého století (ačkoliv první popsané rody známe už do počátku 20. století) a jsou dodnes častým předmětem debat a sporů v systematice teropodů. Donedávna se paleontologové domívali, že tato skupina náleží do nadčeledi Allosauroidea, jenže postupující výzkum objevil spíše vazby na tyranosauroidy a jiné célurosaury. Popis thajského taxonu tuto otázku ještě více otevřel a naznačil, že jejich původ je nejspíš spjat s více pokročilými teropody.

Paleontologové a zároveň autoři popisné studie, hlavní autor Adun Samathi a Phornphen Chanthasit ze Sirinhornina muzea a jejich německý kolega Martin Sander z Univerzity v Bonnu, však museli pracovat s materiálem, který pro vědecký svět nebyl příliš nový, fosilie obou teropodů byly objeveny již v roce 1993.

Tehdy byly objeveny spolu při vykopávkách na území současného souvrství Sao Khua, i přes upozornění na objev zdejším pracovníkem, uložením do muzea a i počátkem "jurské horečky" na ně paleontologové nenarazili až do doby před pěti lety. Teprve potom o ně projevili zájem již výše zmínění paleontologové.

Fosilní pozůstatky jako takové ale nikdy, alespoň dle mých informací, neopustily Thajsko, protože přizvaný Prof. Sander pracoval pouze s odlitky původních kostí. I tak však výzku dokázal přinést velmi zajímavé výsledky především pro paleontology, kteří se intenzivně zabývají výzkumem předků megaraptorů i místem jejich vzniku, tedy jakési "evoluční kolébky".

Podrobnější prozkoumání odhalilo, že fosilie patřily asi šest metrů dlouhému dravému teropodovi se smrtícími drápy a podlouhlou lebkou ze skupiny Megaraptora. Byl to ale bazální druh v rámci evoluce celé skupiny, což rozevřelo obzory novým spekulacím o původu a šíření těchto dinosaurů. Vědci byl pojmenován Phuwiangvenator yaemniyomi a dle jejich podání mělo jít o jednoho z předních lovců zdejší oblasti před asi 130 miliony let. Rodové jméno je odkazem na okres Phuwiang, kde byly fosilie původně nalezeny, druhový přídomek yaemniyomi zase na objevitele prvních fosilií thajských dinosaurů, Sudhama Yaemniyoma.

Stáří a paleogeografické rozšíření dělá z tohoto dravého tvora jeden z nejmarkantnějších objevů posledních několika let v rámci poznání skupiny megaraptorů. Původní předpoklad totiž byl, že se tato skupina velmi účinných a rychlých dravců vyvinula v dnešní Austrálii asi před 110 miliony let a odtamtud se šířila po pevninách rozpadající se Gondwany.

Teď už je ovšem neplatný, protože popis nového thajského taxonu ukázal evoluční původ spíše v jihovýchodní Asii a odtamtud postupné šíření k jižním kontinentům. Teoreticky by to mohlo i přispět do debaty o předcích celé skupiny, protože dosud není plně rozhodnuto, kam tyto zvláštní dravce zařadit. Nejnovější kladistické analýzy je spatřují jako skupinu bazálních célurosaurů s možnými vazbami na nadčeleď Tyrannosauroidea a rozšíření jejích zástupců ve východní Asii zhruba ve stejnou dobu by nazančovalo, že možná jde skutečně o tyranosauroidní teropody a tedy příbuzné samotného T. rexe. Nevíme však, jak dlouho bude tento argument platný, protože další objev ho znovu může plně zvrátit.

Na druhém popsaném teropodovi naopak vědci prezentují ekologické poměry v ekosystémech souvrství Sao Khua, a proto by bylo špatné ho tady opomenout. Jeho druhové jméno zní velmi komplikovaně, Vayuraptor nongbualamphuenisis. Autoři uvádějí, že šlo o asi čtyři a půl metru dlouhého teropoda a daleko spíše pouze primitivního célurosaura, ačkoliv jeho možné vazby na skupinu megaraptorů nebo tyranosauroidů nevyvracejí.

Tento druh je ale zajímavý především proto, že ukazuje koexistenci nejméně čtyř teropodů na docela malém území ve velmi krátkém časovém úseku. Kvůli němu se vědci domívají, že zdejší rody Siamosaurus, Siamotyrannus a dva výše představené musely žít vedle sebe v určitých vztazích podobajícím se současné africké divočině. Snad nám ale o tom poví další nálezy, protože Sao Khua má světu určitě ještě co nabídnout.