Dnešním králem zvířat je podle mnohých africký lev, mohutná a překrásná šelma disponující děsivými čelistmi a ohromnou silou. V porovnání s masožravým savcem rodu Megistotherium mu ale spadne hřebínek, protože tento král miocénního severu i jihu afrického kontinentu ho předčil snad ve všech ohledech jako velikosti, tělesného objemu nebo mohutnosti. Ve své podstatě se jednalo o kreodonta, tedy zástupce pradávné skupiny masožravých savců, kteří se rozvíjeli od paleocénu na všech severních kontinentech, na počátku oligocénu se také rozšířili do Afriky, která se čím dál tím rychlejším tempem přibližovala k Eurasii. Zdejší zástupci ve většině případů patřili do podčeledi Hyainailourinae, tento k nim patřil stejně tak a byl pravděpodobně také největším zástupcem v celé čeledi Hyaenodontidae. Vědci odhadují, že při plné velikosti dosahoval váhy zhruba 500 kg a délky přibližně 2,75 m, přičemž by dokázal koukat do očí desetiletému dítěti. Silné špičáky a velmi robustní třenové zuby ve střední až zadní části čelistí dávají zapravdu jeho druhovému jménu osteothlastes, které znamená štípající kosti. Celkově jeho jméno zní v překladu největší zvíře štípající kosti, ohromné zuby se skutečně ponejvíce hodí ke štípání a překusování, jak tomu nasvědčuje i způsob kousání, který se dá přirovnat k nůžkám, tenčích kostí, na těch silnějších alespoň zanechal hluboké rány patrné i po dvaceti třech milionech let. Na kostech mnohých gomfoteridních chobotnatců z východní Afriky jako Keni nebo Ugandy, tedy tam, kde byly nalezeny fosílie megistoteria, totiž byly nalezeny stopy po zubech. Tyto rýhy musely být způsobeny nějakým velkým masožravým savcem, předpoklad, že pocházejí od megistoteria, je oprávněný, neboť jeho fosílie jsou často nedaleko od kostí velkých savců jako právě gomfoteridů.

Kosterní pozůstatky tohoto tvora byly nalezeny v Egyptě, Libyi, Keni, Ugandě a také Namibii, dalo by se proto předpokládat, že obýval celou severovýchodní až východní Afriku, přičemž jeho výskyt okrajově sahal až do jihopádadu kontinentu. Tehdy však byl sever kontinentu daleko přívětivější než dnes, tvořily ho především savanové porosty a řídké galeriové lesy s jezery a řekami, čímž tu Megistotherium prosperoval přinejmenším jedenáct a půl milionu let.

Postrach miocénu

Není dosud zcela jasné, jaké místo v ekosystému tento tvor zastával. Podle některých paleontologů a expetů na fosilní savce se totiž jednalo o pouhého mrchožrouta, který díky své velikosti odháněl ostatní predátory od kořisti. Vyvozují tak z robustní tělesné stavby a zubů, kterými by se snáze dostával k výživnému morku. Na druhou stranu jsou ale jeho fosílie často přítomny u fosílií zmíněných chobotnatců, mohlo se tedy jednat o jakousi obdobu velkých masožravých teropodů z konce křídy. Megistotherium tak mohl být něco jako Tyrannosaurus své doby, mohl lovit pomalejší býložravce ze zálohy a několika rychlými výpady je srazit k zemi, zatímco se občas přiživil na nějaké mršině.

Měl Stehlin pravdu?

O systematické pozici megistoteria také není zcela rozhodnuto. Některé studie z počátku tisíciletí (například Morales a Pickford z roku 2005 nebo Morlo, Miller a El-Barkooky z roku 2007) ho řadí spíše jako synonymum velmi podobnému kreodontovi a jeho blízkému příbuznému v jedné osobě, rodu Hyainailouros. Jeho fosílie také pocházejí z Afriky, mimo ní byl rozšířen i v Eurasii, až na to, že byl popsán o šedesát devět let dříve paleontologem Stehlinem, Pokud by se tyto závěry potvrdily, z hlediska zoologické nomenklatury by platilo toto jméno. Megistotherium však vykazuje robustnejší, vyšší a silnější stavbu těla, takže, zda je synonymem nebo nikoli, zatím nelze vyvrátit ale ani potvrdit.

Naleziště: Libye, Namibie, Egypt, Keňa, Uganda                          Biotop: Savany s dostatkem vláhy

Druh: M. osteothlastes                                                              Váha: až 500 kg

Strava: Velcí savci, mršiny                                                         Význam: "Největší zvíře" odraz jeho velikosti a mohutnosti

Doba: stupeň Aquitanian až Serravallian, před 23-11,6 miliony let Sok: Žádný

Délka: zhruba 3,15 m (i s ocasem) z toho 66 cm lebka                 Zařazení: Mammalia, Feruungulata, Ferae,

Popsán: Savage, 1973                                                              Creodonta, Hyaenodontidae, Hyainailourinae

Výška: 1,45 m                                                                         Synonyma: Žádná (Hyainailouros?)