Téměř každým dnem se zvyšuje velikost těch největích dinosaurů nebo naopak jsou "zmenšováni" ti největší titáni. Z největších obrů dávno zmizelého světa druhohor známe velmi málo kostí či máme pouze jen jejich obří otisky. Zde si představíme od těch největších obrů, které zatím známe, po ty nejmenší titány. Pojďme tedy měřit a doufám, že nám bude stačit váha na malá letadla!

1. místo

Titanosaur z Broome. Pro tohoto obra, který se pohyboval po pláních Austrálie ve spodní křídě, jsem si vytvořil neformální jméno "Broometitanis gigantoformipes". Skvěle to vypovídá o jeho kolosálním těle a hlavně o otiscích stop (přední i zadní), které při meření měly asi 1,7 m na délku. Vypovídá to o délce kolem 45 m, výšce až 22 m a váze zhruba 126 tun!

2. místo

Plagneský obr. Tento živočich drží rekord v délce otisku kolem 1,5 m, a je tak na druhém místě. Jeho obří otisky byly nalezeny ve Francii a proto by se mu hodil název Plagnegeant, protože první část se odkazuje na lokalitu a druhá na francouzký výraz pro obra. Podle palentologa Matthewa Wedela jsou určované rozměry zhruba délka 40 m, výška 20,5 m a váha neuvěřitelných 108 tun. Wedel uvádí, že tyto rozměry platí, pokud bychom se domívali, že jde o titanosaura či brachiosaura. To samé platí i o předešlém australském obrovi.

3. místo

Argentinosaurus huinculensis. Argentinosaurus je již 22 let jedním z favoritů při výběru toho "nej" dinosaura. Kromě toho představuje argentinosaur jednoho z populární dinosaurů a je jedním z mála, kteří mají kostru kopmletnější než 10 % a dosahují délky přes 35 m. Tento mohl dosahovat délky zhruba 38-42 m, výšky 14 m a váhy kolem 85 tun. Co si ale budeme povídat, od argentinosaura přes puertasauruse až po supersaura se mezi postavení největších dinosaurů hodně diskutuje.

4. místo

Bruhathkayosaurus matleyi. Indický bruhatkayosaurus by mohl být vůbec nejtěžším suchozemským tvorem všech dob. Žil v době asi před 70-66 miliony let, patří tak k vůbec posledním velkým sauropodním dinosaurům. Jeho váha byla odhadnuta na asi 140-150 tun a délka kolem 28-44 m. Jednalo se o skutečně nedobytnou chodící pevnost.

5. místo

Titán z Trelew /Patagotitan mayorum. Tento dosud bezejmený sauropod byl nalezen poblíž města Trelew v Argentinské Patagonii. Podle propočtů má být dlouhý zhruba 37-39 m a má být mohutnější než předešlý Argentinosaurus, protože má vážit zhruba 98-102 tun.

6. místo

Puertasaurus reuili. Potravní konkurent argentinosaura nebyl o nic menší. Puertasaurus dosahoval délky asi 36 m a výška se pohybovala kolem 15 m. Vážil úctyhodných 95 tun. Podle všech dosavadních výzkumů měl však krk spíše vodorovně natažený.

7. místo

Supersaurus vivianae. Supersauři, kteří putovali planinami jurského USA, dorůstali úctyhodné délky 35,4 m a výšky 15 m a tak patřily zároveň i k nejvyšším tvorům pozdní doby jurské. Jejich velikost byla dobrá pro obranu před predátory (jako nahoře na obrázku), ale museli proto každý den pozřít asi 210 kg rostlinné hmoty.

8. místo

Mamenchisaurus sinocanadorum. Mamenchisaurus je značně diskutabilní, pokud jde o určování délky. Většina ostatních druhů tohoto rodu totiž měřila zhruba od 11 do 26 m, některé velké kosti ale naznačují podstatně větší hodnoty stoupající ke 30 a více metrům. Největší exempláře tak pravděpodobně měly délku kolem 35 m, stávají se tak největšími dosud známými a dobře doloženými dinosaury asijského kontinentu. Navíc tento druh má ještě jedno něj, jeho 4,1 m dlouhé "krční žebro" je totiž největší dosud nalezenou dinosauří kostí.

9. místo

Breviparopus taghbaloutensis. Breviparopovy obrovské stopy byly nalezeny na severu Maroka v roce 1979 a nepochybně patřily obrovitému býložravci. Průměr jedné stopy dosahuje 90 cm a přední i zadní 115 cm. Délka se pohybovala asi kolem 29-34 m.

11. místo

Sauroposeidon proteles. Světoznámý sauroposeidon, dříve známý jako Paluxysaurus, je v povědomí lidí jako nejvyšší dosud známý sauropod a tvor vůbec. Jeho obrovité obratle byly objeveny v roce 1994 v Oklahomě a byly nejdříve identifikovány jako zkamenělé kmeny stromu, mají v průměru téměř 1,4 m a musely tak podpírat nesmírně vysoký krk. Ten tvořil zhruba 1/2 těla z celkové délky 34 m a vysoký byl 18 m, ale některé odhady mluví ještě o větších exemplářích, které by mohly měřit i 21 m.

12. místo

Futalognkosaurus dukei. Z tohoto obra známe většinu kostí, včetně kompletního hrudního koše a krku. Známe proto velmi dobře jeho přibližnou délku, která byla ustanovena na 34 m. Je také zajímavé, že žil již v době, kdy většina velkých sauropodů vymřela. Jedinný jemu rovný sok byl obří tyrannosauroid Megaraptor s velkými drápy na předních končetinách.

13. místo

Diplodocus hallorum. Příčku 11. se svou délkou 33 m drží Diplodocus harollum, dříve známý pod jménem Seismosaurus. Navzdory své délce vážil pouze kolem 27-31 tun, a tak byl poměrně lehkým sauropodem. Jako většina příbuzných se pohyboval ve stádech po celém západu severní ameriky v době pozdní jury.

14. místo

Antarctosaurus giganteus. Další obr z jihoamerických plání, který se zde procházel v početných stádech před zhruba 83 miliony let. Antarctosaurus giganteus byl jako druh popsán již v roce 1929 německým paleontologem Friderichem von Huenem podle obrovských kostí, které byly nalezeny na pomezí Argentiny a Uruguaye.

15. místo

Xinjiangtitan shanshanensis. Tento mamenchisaurid ze střední jury je sesterský taxon mamenchisaura popsaný před 2 lety dr. Wuem. Jeho délka se na mamenchisauridního sauropoda pohybovala docela vysoko (zhruba 32,2 m) stejně jako hlava, která se mohla zvihnout do výše i 12 m, což na mamenchisaura docela dost.

16. místo

Skyeský sauropod. Tento nový obr začal celou dynastii gigantů druhohor, protože žil již ve střední juře před 170 miliony let. Jeho stopy na skotském ostrově Skye byly objeveny před týdnem a způsobily ve světě malou senzaci, jelikož mají průměr 70 cm a pochází už ze střední jury místo pozdní. Délka skyeského obra musela být dobrých 32 m.

17. místo

Paralititan stromeri. "Přílivový obr" z egyptských mangrovových bažin byl dlouhý patrně kolem 31-32 m a vážil 46 tun, takže ho určitě musíme zařadit do těžkých vah mezi dinosaury. Paralititan je také dosud největší známý druh dinosaura a tím pádem i suchozemského tvora z území Afriky, navíc má také nejdelší pažní kost ze všech křídových sauropodů (s délkou 1,69 m).

18. místo

Argyrosaurus superbus. Tento blízký příbuzný paralititana nebyl v porovnání se svým "bratrancem" o nic menší. Měřil bez mála 33 m a vážil zhruba 56 tun, což se podobá například váze menší jachty. Bohužel máme pouze jeho odhadovanou velikost, protože známe z argyrosaura jen pár kostí.

19. místo

Alamosaurus sanjuanensis. Alamosaurus byl poslední z dynastie obrů, obřích saurpodních dinosaurů než přišel jejich zánik před 66-65 miliony let. Dosahoval délky 31 metrů, výšky 14 m a váhy 45 tun.

20. místo

Turiasaurus riodevensis. Po plagneském brachiosauridovi je Turiasaurus s délkou 30 m pravděpodobně největší dinosaurus Evropy. Jedná se o archaického sauropoda, který přežil do pozdní jury a ve Španělsku se vyskytoval ještě na začátku křídy.

Teď si ale asi řeknete:"Hele, kde jsi nechal amficélia?". Tak proto tu mám jednoduchou odpověď. Amficéliase jsem si nechal až úplně na konec, protože všichni víme, že patří k dosti záhadným dinosaurům.

Amphicoelias fragillimus. Je snad nejzáhadnější ze všech známých dinosaurů, protože jedinný obratel z něj se stratil či rozpadl, takže nevíme téměř nic. Přesto však podle jeho nákresu mělo jít o živočicha, který měl být dlouhý 62 m, vysoký 17 m vážící 122 tun.

Takže na závěr musím říct, že pravděpodobně už nenajdeme na naší planetě živočicha, který by byl větší než velcí sauropodi, ale určitě jsme s limitem neskončili. Nepochybně na nás čekají mnohem větší a mohutnější giganti z dob druhohor, kteří by dnešní "nej" dinosaury možná zastínili!