Pachyrukhos

Nádhera a různorodost fauny prehistorických třetihorních savců jižní ameriky mě nepřestane udivovat. Jedním z živočichů, který mi dává jeden z nejlepších případů konvergence, je notoungulát Pachyrukhos moyani. Tento savec se pohyboval po argentinských stepích a řídkých lesích v době od pozdního oligocénu do středního miocénu, kde zastával niku malých všežravců, býložravců a hlavně dnešních králíků či zajíců. Podle vědců se jednalo o živočicha, který žil nočním způsobem života, vynikal hlavně sluchem. Toto bylo způsobeno kvůli zachovaného ušního aparátu napovídajícímu utvoření dlouhých uší, jež lemovaly jeho malou hlavu se zuby, které se nejlépe hodily k požírání ořechů a tvrdých rostlin. Dalším důležítým aspektem pro přežití tohoto tvora bylo dobré vidění, které též naznačovalo noční způsob života. Nebezpečí tomuto zvířeti hrozilo ze strany malých masožravců, kupříkladu jako byl Cladosictis.

Tento kopytník není popsán nikým jiným, jež věhlasným paleontologem Florentinem Ameghinem. Byl to expert na jihoamerickou faunu v období třetihor, zajímal se však také o forusracidy.

Naleziště: Argentinská patagonie                              Prostředí: Lesostepi

Druh: P. moyani                                                      Váha: kolem 5 kg

Strava: Kořínky, ořechy a tužší rostliny                       Význam: "Tlustonosý králík" ?

Doba: stupeň Chattian až Langhian, před 30-15 mil. l. Sok: Masožraví savci

Délka: kolem 40 cm                                                Zařazení: Mammalia, Notoungulata, Hegetotheria,

Popsán: Ameghino, 1885                                        Hegetotheriidae

Výška: kolem 15 cm                                               Synonyma: Žádná