Pachyrukhos
Nádhera a různorodost fauny prehistorických třetihorních savců jižní ameriky mě nepřestane udivovat. Jedním z živočichů, který mi dává jeden z nejlepších případů konvergence, je notoungulát Pachyrukhos moyani. Tento savec se pohyboval po argentinských stepích a řídkých lesích v době od pozdního oligocénu do středního miocénu, kde zastával niku malých všežravců, býložravců a hlavně dnešních králíků či zajíců. Podle vědců se jednalo o živočicha, který žil nočním způsobem života, vynikal hlavně sluchem. Toto bylo způsobeno kvůli zachovaného ušního aparátu napovídajícímu utvoření dlouhých uší, jež lemovaly jeho malou hlavu se zuby, které se nejlépe hodily k požírání ořechů a tvrdých rostlin. Dalším důležítým aspektem pro přežití tohoto tvora bylo dobré vidění, které též naznačovalo noční způsob života. Nebezpečí tomuto zvířeti hrozilo ze strany malých masožravců, kupříkladu jako byl Cladosictis.
Tento kopytník není popsán nikým jiným, jež věhlasným paleontologem Florentinem Ameghinem. Byl to expert na jihoamerickou faunu v období třetihor, zajímal se však také o forusracidy.
Naleziště: Argentinská patagonie Prostředí: Lesostepi
Druh: P. moyani Váha: kolem 5 kg
Strava: Kořínky, ořechy a tužší rostliny Význam: "Tlustonosý králík" ?
Doba: stupeň Chattian až Langhian, před 30-15 mil. l. Sok: Masožraví savci
Délka: kolem 40 cm Zařazení: Mammalia, Notoungulata, Hegetotheria,
Popsán: Ameghino, 1885 Hegetotheriidae
Výška: kolem 15 cm Synonyma: Žádná