Palaeothele
V oblasti historie pavouků se objevilo několik vyhynulých skupin těchto členovců, někteří z nich ani pravými nebyli (Uraraneida), ovšem první praví pavouci se objevili zhruba před 319 miliony let v době pozdního karbonu. Jedním z těch vůbec nejstarších je Palaeothele, pavouk, který obýval záplavové pralesy dnešní Francie před zhruba 305 miliony let. Toto zvíře mělo již rysy moderních pavouků, klasickými rysy byly například jedové chelicery a osm nohou. Na svých dlouhých článkovaných nohách měl hmatové chloupky, které pomáhaly určovat vibrace od predátora či potenciální kořisti. Tento pavouk měl článkovaný i zadeček narozdíl od dnešních druhů, ovšem stále nesl snovací bradavky. Drtivá většina karbonských druhů pavoukovců, kteří dokázali tvořit vlákna, nežila na kmenech kordaitů, nýbrž na zemi. Zde pavouci útočili ze svých nor zespodu.
Naleziště: Francie Prostředí: Záplavové pralesy
Druh: P. montceauensis Váha: okolo 100-200 g
Strava: Menší členovci, plazi Význam: "Dávná (snovací) bradavka" podle stáří a char. znaku pavouků
Doba: stupeň Stephanian, před 304-299 mil. l. Sok: Větší členovci
Délka: okolo 10-15 cm Zařazení: Chelicerata, Arachnida, Araneae,
Popsán: Selden, 1996 Mesothalae
Výška: okolo 2,5-5cm Synonyma: původní název Eothele (pův. jméno zvoleno pro kambrického brachiopoda)