Palaeothele

V oblasti historie pavouků se objevilo několik vyhynulých skupin těchto členovců, někteří z nich ani pravými nebyli (Uraraneida), ovšem první praví pavouci se objevili zhruba před 319 miliony let v době pozdního karbonu. Jedním z těch vůbec nejstarších je Palaeothele, pavouk, který obýval záplavové pralesy dnešní Francie před zhruba 305 miliony let. Toto zvíře mělo již rysy moderních pavouků, klasickými rysy byly například jedové chelicery a osm nohou. Na svých dlouhých článkovaných nohách měl hmatové chloupky, které pomáhaly určovat vibrace od predátora či potenciální kořisti. Tento pavouk měl článkovaný i zadeček narozdíl od dnešních druhů, ovšem stále nesl snovací bradavky. Drtivá většina karbonských druhů pavoukovců, kteří dokázali tvořit vlákna, nežila na kmenech kordaitů, nýbrž na zemi. Zde pavouci útočili ze svých nor zespodu.

Naleziště: Francie                                        Prostředí: Záplavové pralesy

Druh: P. montceauensis                                Váha: okolo 100-200 g

Strava: Menší členovci, plazi                           Význam: "Dávná (snovací) bradavka" podle stáří a char. znaku pavouků

Doba: stupeň Stephanian, před 304-299 mil. l. Sok: Větší členovci

Délka: okolo 10-15 cm                                  Zařazení: Chelicerata, Arachnida, Araneae,

Popsán: Selden, 1996                                   Mesothalae

Výška: okolo 2,5-5cm                                   Synonyma: původní název Eothele (pův. jméno zvoleno pro kambrického brachiopoda)