Pegomastax
Po velkém vymírání na konci triasové periody začali neptačí dinosauři naplno experimentovat se stavbou svých štíhlých, zvláštních nebo už i prvních velkých těl. Jejich vzhled se mohl přizpůsobit každému prostředí, ve kterém se vyskytovali, což jim poskytlo nejen evoluční výhody, ale také někdy velmi bizardní vzhled. Na tomto spodnojurském ptakopánvém dinosaurovi se to dá velmi dobře ukázat, Pegomastax ("silná čelist") byl zaživa sice malým, ale pravděpodobně dost výstředním tvorem o hmotnosti kočky. Jeho velikost sice nebyla zrovna ohromná, ale kompenzuje to svou jedinečností a abnormalitami jeho předpokládaného vzhledu. Dosud se nám z něj dochovaly pouze jeho čelisti a lebka, i ty části jsou však natolik zvláštní, že minimálně jeho hlava musela působit děsivě. Zvířeti zaživa čněly z tlamy čtyři velké špičáky o délce osmi milimetrů, přestože to nepůsobí nijak ohromně, tak v porovnání s jeho asi pět centimetrů dlouhou lebkou musely působit hrozivě. Spolu se zobákem, který se vzhledově podobal zobáku papoušků, mohly být velice účinným obranným mechanismem proti větším živočichům a sloužit i k vnitrodruhovým soubojům. V době jeho existence se musel obávat hlavně větších teropodů jako je Dracovenator a Megapnosaurus, případně se mohl bránit i větším primitivním krokodýlům. Někteří paleontologové pak také zastávají názor o jejich omnivorním způsobu života, tedy se živili primárně rostlinnou potravou, ale nepohrdli mršinami a drobnými obratlovci, které mohli ulovit. Zadní zuby v čelistech ale tvořily sadu vhodnou ke zpracování rostlinné potravy jako výhonků kapradin, nízkých keřů a cykasů. Ačkoliv údaje o postkraniální kostře chybí, paleontologové dokážou rekonstruovat jeho podobu na základě jeho příbuzných - honosil se delšími zadními končetinami než těmi předními a pravděpodobně taky bohatým hávem z protopernatých filamel. Vzhledově tedy mohl vypadat jako dvounohý dikobraz s hlavou papouška, jež se proháněl po sezónně vlhkých oblastech dnešní Jihoafrické republiky v době před dvěma stovkami milionů let. V porovnání i se zdejšími býložravci se jednalo o malé zvíře, celkově dorůstal délky pouze přes půl metru a váhově se rovnal velké vráně nebo poštolce. Jeho životní styl se tedy dal pravděpodobě přirovnat k tomu, jaký mají současní králíci, sysli nebo potkani, šlo o kombinaci solitérního způsobu a občasného srocování do menších skupin s určitým stupněm hierarchie. Je také možné, vzhledem k jeho příbuzným, že měl silné přední končetiny s adaptacemi pro hrabání nor a vytváření menších doupat. Podobný způsob života známe už i u jiných ptakopánvých dinosaurů, ale u této čeledi se nedá plně prokázat, navzdor tomu, že se zdá velmi pravděpodobný.
U heterodontosauridů je stále otevřená otázka tzv. letního spánku, jevu, který se u dnešních zvířat označuje pod pojmem estivace. Paleontologové to dříve vyvozovali z toho, že právě jihoafričtí zástupci této čeledi obývali polopouštní prostředí, které se přes období sucha měnilo na místo bez velkého množství potravy. Podpůrným tvrzením jim byl i stav zubů v čelistech, jejich interpretací bylo, že v době estivace si tito dinosauři měnili náhradní zuby. Jenže tyto předpoklady byly vyvráceny CT skeny lebek mladých heterodontosauridů, kteří takové zuby také postrádali a museli si je tedy nahrazovat bez ohledu na roční dobu. Nicméně stále to nemůžeme vyloučit, jelikož tento výzkum se nevztahuje na estivaci jako takovou.
Při vědeckém popisu tohoto druhu se dostal dokonce i do novinových titulků, kde ho nadšenci a různí autoři pokřtili třeba jako "dinosauří Drákula" nebo "upíří papoušek se špičáky" a "jurský démon". Mezi laickou veřejností se stal poměrně populární* a relativně dobře známým, vzhledem k jeho příbuzenským vazbám k jiným heterodontosauridům, ale hlavně díky jeho nevšednímu vzhledu. Dokonce byla sestavena i replika hlavy a krku tohoto tvora, čímž se stal ještě poutavějším pro menší děti (spolu s dovážnými názory, že by v dnešní době mohl být skvělým domácím zvířátkem). Ve skutečnosti ale mohl být ještě podivnější, než můžeme z fosilního záznamu prokázat.
Objevy ze vzdálené Jihoafrické republiky
Formální popis druhu Pegomastax africana byl uveden v platnost až v roce 2012, přestože jeho fosilie objevili vědci na expedici Yaleovy univerzity již mezi lety 1966-1967. Tehdy se vědci, pod vedením paleontologa Alfreda Cromptona, vydali do provincie Kapsko zkoumat uloženiny souvrství Elliot z doby rané jury. Na této výpravě také podílela Londýnská univerzita a Britské přírodovědné muzeum, v tu dobu šlo o běžnou praxi, jelikož byly tyto naleziště (a stále jsou) velmi bohatým zdrojem fosilií od doby permu až do spodní jury.
Fosilie toho druhu byly nalezeny na lokalitě Voyizane v distriktu Joe Gqabi, Crompton, jež později začal pracovat pro Harvardovu univerzitu, je nechal převézt do depozitářů této instuce, kde byly katalogizovány jako SAM-PK-K10488. Od té doby se ale o ně nikdo nezajímal, prvním člověkem, který se o nich zmínil byl až roku 1983 Paul Sereno. Ten exemplář považoval za zcela odlišný druh heterodontosaurida, který byl odlišný od rodů Heterodontosaurus a Lycorhinus. Například měl poměrově kratší a silnější spodní čelist přecházející v zobák, což bylo poměrně neobvyklé a odlišovalo ho to od ostatních druhů. Vrátil se k němu ale až o skoro čtyřicet let později, když publikoval popisnou studii tohoto druhu. Fosilie však nikdy nebyla zcela odstraněna ze sedimentu, ve kterém byla nalezena, jelikož je velmi tvrdý a hrozí poškození fosilie.
Přinejmenším, mimo oných oslovení v novinových článcích, se ještě kolem tohoto popisu odehrála jedna jistá dezinformace a sice okolo druhového přídomku. Média ho totiž považovala za nikoli africana, ale africanus. Sereno tedy musel tuto mylnou informaci uvést na pravou míru, uvedl, že řecká přípona mastax je ve skutečnosti rodu ženského a tedy druhové jméno musí být ženského tvaru africana.
Něco podobného ostatně musel už jednou řešit, spolu se svým týmem v roce 2009 při popisu megaraptora druhu Aerosteon riocoladense (původní přídomek zněl riocoladensis, ale osteon je středního rodu, takže proto současný název).
Naleziště: souvrství Elliot, provincie Kapsko - JAR Biotop: Semiaridní oblasti s dostatkem lesů
Druh: P. africana Váha: zhruba mezi 0,5-1 kg
Strava: Pravděpodobně omnivor, rostliny, kořínky, hmyz Význam: "Silná čelist" dle robustní stavby čelisti
Doba: stupeň Hettangian až Sinemurian, před zhruba 200-190 mil. l. Sok: Teropodi, krokodýlovití
Délka: do 60 cm Zařazení: Dinosauria, Ornithoscelida, Ornithischia,
Popsán: Sereno, 2012 Heterodontosauridae, Heterodontosaurinae
Výška: pouze okolo 20 cm Synonyma: Žádná
*k popularitě tohoto druhu se vztahuje také fakt, že se objevil i ve hře ARK: Survival Evolved jako malý a mrštný dinosaurus, kterého si lze skutečně ochočit jako domácího mazlíčka. Nechává se nosit na rameni a také, v případě potřeby při ochočení a v přírodě dokonce běžně, velmi rád bere věci jiným hráčům
Zdroje snímků a rekonstrukcí: