Peltephilus

21.02.2017 17:36


Když se na konci triasu a počátku jury vyvíjeli první savci, tak využívali své nory a podzemní ukrýty pouze jako ukrýt před predátory. Paradoxně už na konci permu je ale využívaly některé druhy dicynodontů (Diictodon, Robertia) jako sofistikované systémy vykopaných podzemních chodbiček. Po vyhynutí většiny neptačích dinosaurů na konci křídy savci také začali využívat tyto nory a ukrýty více, v průběhu třetihor se vyvinulo a zase vyhynulo několik skupin a typů hrabavých savců. Jedním z nejzvláštnějších fossoriálních (pod zemí žijících) savců je argentinský Peltephilus, který se objevil na prvotních pampách jižní ameriky před 33 miliony let v období raného oligocénu. Patřil do čeledi Chlamyphoridae, kam dnes patří vyhynulí glyptodonti, všechny druhy pásovců (kromě rodu Dasypus) a pláštíci. Tento druh má hřbet pokrytý pevným, ale zároveň pružným pancířem složeným z kostěných článků, které byly zaživa pokryty rohovinou. Nejviditelnějším a nejzvláštnějším znakem na anatomii tohoto chudozubého jsou rohy, které byly na vrchu lebky. Byly posunuty blízko čenichu a podle paleontologů sloužily buď k rituálním vnitrodruhovým soubojům či k ochraně očí při kopání tunelů v suché zemi argentinské Patagonie. Některé znaky naznačují, že u čenichu se nacházela ještě jedna dvojice rohů. Proto se tomuto zvířeti také říká pásovec rohatý. Ke kopání oněch tunelů pak sloužily silné končetiny s velkými drápy.


Vědci si v posledních 20-30 letech nebyli jisti, čím se tento velmi zajímavý živočich živil. Jeho čelisti totiž skrývaly velké trojúhelníkové zuby, které by se hodily k zabíjení kořisti či požírání mršin. Podle některých vědců tedy tneto tvor patřil k aktviním lovců kořisti. V roce 1997 však vědci Farina a Vizcaino provědli výkum čelistí a zubů a dospěli k názoru, že tento živočich se živil kořínky, hmyzem a hlízami. Je proto pravděpodobné, že to byl všežravec, který nepohrdl ani tlejícím masem, koneckonců jihoamerická třetihorní fauna nás pořád překvapuje.

Naleziště: Argentinské patagonie                              Prostředí: Nory pamp

Druh: P. ferox                                                         Váha: okolo 70 kg

Strava: viz výše                                                       Význam: ?

Doba: stupeň Rupelian až Langhian, před 33-17 mil. l. Sok: Forusracidi a vačnatci

Délka: 1,5 m                                                          Zařazení: Mammalia, Xenartha, Cingulata,

Popsán: Ameghino, 1891                                        Chlamyphoridae

Výška: kolem 40 cm                                              Synonyma: Žádná

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz