Texoceras

Skupina ammonitů nám je známa hlavně v podání tzv. vůdčích fosílií, kteří nám pomáhají určovat hlavně jednotlivé vrstvy v druhohorních obdobích, ovšem samotná skupina těchto hlavonožců v ulitách je mnohem starší. Nejstarší schránky ammonitů totiž pocházejí z období raného devonu, například tedy permský Texoceras plaval v mořích dnešní severní ameriky ještě s posledními trilobity. Jednalo se o velmi malého živočicha, na délku a průmeru měřil okolo 5 cm, který obýval korálové útesy a mělká moře v době před zhruba 270 miliony let. Jeho přirozenou potravou tak byli hlavně živočichové jako plankton, menší korýši a rybí jikry. Sám se tak často stával kořistí větších ryb a bezobratlích. Je možné, že se pohyboval ve skupinách, ovšem nemáme dosud představu, jak mohli být tito poměrně primitivní hlavonožci inteligentní a tedy i sociálně vyspělí. Texoceras se také od většiny ostatních ammonitů lišil i tím, že v jedné z největších zátok, které v permu vznikaly a byly částmi okrajových moří.

Texoceras patří do skupiny primitvních goniantitidů, kteří vyhynuli koncem permu. Vyznačují se schránkou s velmi typickým vzorem a velkým množstvím odlehčujících komor. Tento rod se však vyznačuje jedním z nejmenších počtů těchto komor, jeho schránka jich obsahuje pouze 14, místo obvyklých dvaceti nebo třiceti.

Naleziště: Texas                                      Prostředí: Šelfová moře, korálové útesy

Druh: T. texanum                                    Váha: do 500 g

Strava: Plankton, menší korýši a rybí jikry   Význam: "Texaský roh" podle naleziště

Doba: stupeň Roadian, před 272-268 mil. l. Sok: Větší živočichové

Délka: okolo 3 cm                                    Zařazení: Cephalopoda, Ammonoidea, Goniatitida,

Popsán: Miller a Furnish, 1937                  Adrianitidae

Výška: max. 5 cm                                   Synonyma: Agathiceras texanum