Websteroprion
V dnešní době je docela běžné, že když někdo vyrazí rybařit, tak použije jako návnadu nějakého chutného kroužkovce, červa. Ryba si na něm smlsne a rybář si přijde na své. Před čtyřmi stovkami milionů let ale byly role lovce a jeho kořisti naprosto obrácené, tehdy se velcí masožraví červi zaměřovali na lov ryb, menších obratlovců i bezobratlých. Takovým červím lovcem byl kanadský Websteroprion amrstrongi s děsivým ústním ústrojím vzhledu dvou klepet posazených nad sebou, každné z nich bylo ještě navíc osazeno sadou silných hrotů pro rozsáhlejší poranění kořisti a její následné lepší zpracování. Narozdíl od současné žížaly tedy šlo o děsivého mořského predátora lovícího všechno menší a pohybující se při sedimentu dna. Podobně jako jeho dnešní příbuzný, mořský mnohoštětinatec Eunice aphroditois (v češtině známý i pod jménem Bobbitův červ), pravděodobně obýval otvory a menší chodbičky v měkkém mořském dně a odtamtud útočil na svou kořist. Jelikož jednotlivé části jeho čelistního aparátu dosahují délky až jednoho centimetru, ve srovnání s recentními druhy musel dosahovat délky minimálně jednoho metru, možná to ale bylo i podstatně více. Již zmíněný rod Eunice totiž dosahuje až třímetrové délky a není vyloučeno, že websteroprionovy pozůstatky patřily ještě nedospělým jedincům a celková délka jejich dlouhého těla mohla být větší. Ačkoliv se jednalo o slepého živočicha, pohyby a vjemy zpracovávaly jeho štětiny na hlavové části těla. Ty dokázaly sledovat a cítit okolí v naprosto jiném rozměru a dávaly mu dost dobré informace o tom, na co vlastně útočí. Tělo samotné bylo poměrně široké a zřejmě ho pokrývaly štětiny jako současných mnohoštětinatých červů žijících v moři. Bohužel o jeho ekologické pozici víme poměrně málo, jeho fosilní pozůstatky jsou dnes limitovány na souvrství Kwataboahegan v Ontariu. Ve spodní devonu šlo o subtropický korálový útes s horkými vodami plnými života, kde tito červi lovili a žili. Paleontologové tvrdí, že tento červ je prvním případem gigantismu u celé skupiny Eunicida a dostupné fosilie tuto hypotézu potvrzují. Další nálezy této oblasti ukazují výskyt druhů lilijic, trnoploutvých ryb a systému devonských korálů, postupnou kolizí Baltiky a severoamerického pevninského celku ale tato mělká prosluněná moře zanikla a s nimi i zdejší mořská fauna včetně rodu Websteroprion. Dnes tuto oblasti tvoří chladné příbřežní oblasti geologické pánve Hudsonova zálivu poblíž městečka Moonosee, z jejíž hornin se fosilie získávají velmi nesnadno.
Zvláštní pojmenování Websteroprion armstrongi odkazuje na baskytaristu známé death metalové skupiny Cannibal Corpse Alexe Webstera. Tento zvláštní název se podobá i dalším názvům prehistorických živočichů, které zvolil hlavní autor popisné studie Mats Eriksson z Lundské univerzity. Podíleli se na ní ještě vědci Luke Parry z Bristolské univerzity a David Rudkin z Royal Ontario Museum, vyšla v únoru roku 2017, navzdory tomu, že holotypní fosilie byly nalezeny již v devadesátých letech. Nalezl je Derek Armstrong, na kterého odkazuje druhové jméno živočicha.
Fylogenetická analýza týkající se systematické pozice tohoto druhu určuje tento druh jako primitivního zástupce skupiny Errantia, každopádně se zdá, že tento mořský červ má společné anatomické rysy s nadčeledí Eunicida a pravděpodobně s čeleděmi Eucinidae a Onuphidae. Dnes platí předpoklad, že jde o vzdáleného evolučního příbuzného dnešních druhů mořských mnohoštětinatců.
Naleziště: severní Ontario, Kanada Biotop: Mělká moře, mořské dno
Druh: W. armstrongi Váha: pravděpodobně pouze několik desítek gramů
Strava: Menší živočichové Význam: "Websterova pila" podle kytaristy a velkých čelistí
Doba: stupeň Emsian až Eifelian, před 407-387 mil. l. Sok: Větší dravci
Délka: přes 1 m, možná až 3 m Zařazení: Animalia, Annelida, Polychaeta,
Popsán: Eriksson, Parry a Rudkin, 2017 Errantia, Eunicida
Výška: zanedbatelná Synonyma: Žádná
Zdroje snímků a rekonstrukcí: