Ymeria
Období devonu je známé hlavně jako věk ryb, od nálezů prvních obojživelných nebo spíše čtyřnohých obratlovců se ale mezi laickou veřejností hojně rozšířil názor o tzv. výstupu z vod, přesunu obratlovců na suchou zem. Dnes víme, že tento přesun byl daleko komplikovanější, než se původně tvrdilo, nicméně také víme, že v době středního až pozdního devonu se objevilo daleko více druhů prehistorických tetrapodů. Mezi těmi menšími z nich byla Ymeria, malý čtyřnohý živočich lovící menší ryby, vodní bezobratlé a velké členovce. Podobně jako Acanthostega a Ichthyostega, se kterou je pravděpodobně v bližším příbuzenském vztahu, byly její fosilie nalezeny na ledovém ostrově Grónsko, konkrétně na jižní straně hory Mt. Celsius na ostrově Ymer u severovýchodního pobřeží. Ačkoliv dnes jde o ledové pustiny s minimem biosféry a omývané ledovými vodami Severního ledového oceánu, tehdy šlo o subtropickou oblast s vlhkým klimatem a plnou různých životních forem. Tento tetrapod byl nejspíš obdoba malých dravých plazů, jako menších druhů kajmanů (například Caiman latirostris), ačkoliv drobnější ostré zuby poukazují na lov, tak se sám mohl stát kořistí. Nalezené fosilie ukazují, že šlo o zvíře zhruba padesát centimetrů dlouhé, takže se snadno mohlo padnout za oběť větším druhům živočichům, počínaje jeho většími příbuznými a konče velkými druhy pancéřnatých a lalokoloutvých ryb. Co se týče jeho tělesné stavby, tak se pravděpodobně podobal ichtyostegám, měl krátké končetiny s více prsty (tedy polydaktylní) ve tvaru ploutví. Tyto adaptace mu neumožnily příliš aktivní pohyb po souši, paleontologové předpokládají, že tito raní tetrapodi se pohybovali zhruba jako dnešní tuleni nebo lachtani. Byli daleko více doma ve vodě než na souši, kde končetiny sloužily jako pádla a ocas jako hlavní hnací pohon. Naopak lebeční kosti poukazují na širší lebku s objemnou tlamou, nalezené kosti jeho čelistí jsou poměrně mohutné na jeho velikost a dá se předpokládat i zkus obratně drtící schránky vodních členovců nebo malých pancéřnatců. Ymeria byla pravděpodobně samotářským živočichem, ale absence dalších fosilií jakékoli konkrétní závěry ohledně její paleoekologie, životního stylu a celkovém vzhledu znevažuje.
Jako mnohé další fosilie grónských tetrapodů byl i holotypní exemplář tohoto rodu nalezen švédsko-dánskou paleontologickou expedicí, která se na ostrov Ymer vydala roku 1947. Ačkoliv již dříve odsud znali fosilie dvou různých druhů tetrapodů z doby svrchního devonu, částečně dochovanou lebku a klíční kost nemohli přiřadit k žádnému z nich. Navíc nebylo určeno ani přesné stáří fosilie. Již roku 1988 ale anglická paleontoložka, a známá odbornice na tetrapody devonu a karbonu, Jennifer Clacková avizovala že tato fosilie představuje dosud neznámý třetí typ grónského tetrapoda. Teprve ale roku 2012 ho se svým týmem popsala pod dnes platným rodovým jménem.
Blízké příbuzné i přibližné rozměry tohoto rodu jsou velmi těžko určitelné. Ymeria, pokud měla podobné proporce jako Ichthyostega, měřila asi půl metru a deset centimetrů z toho tvoří lebka. Zařazení je ale skutečně nesnadné, její zachování a blíže neurčená doba je pro paleontology, kteří se zabývají devonskými tetrapody, něco jako slepá ulička. Její zuby jsou navíc v tlamě hojnější a jinak zakřivené, pravděpodobně tedy nepožírala stejnou potravu jako ichtyostega, lebka by vykazovala znaky pro jistý typ kožního pancíře, který zaživa měla. Jde tedy o živočicha se skutečně nejasnými kořeny a doufejme, že další objevy tuto problematiku objasní.
Naleziště: ostrov Ymer, severovýchodní Grónsko Biotop: Mělčí vody a pomalu tekoucí toky
Druh: Y. denticulata Váha: v řádech stovek gramů
Strava: Menší bezobratlí a obratlovci Význam: "Ymerská" podle ostrova Ymer v Grónsku
Doba: pravděpodobně stupeň Famennian, mezi 372-358 mil. l. Sok: Větší masožravci
Délka: odhadována na 0,5 m Zařazení: Chordata, Tetrapodomorpha, Elpistostegalia,
Popsán: Clack et. al., 2012 Stegocephalia, Ichthyostegalia (?)
Výška: zanedbatelná, pravděpodobně 10 cm v úrovni hřbetu Synonyma: Žádná
Zdroj snímků a rekonstrukcí: