Zenaspis
Velice zajímavou skupinou bezčelistnatých ryb, které se objevily na konci siluru a byly nejhojnější počátkem devonu byli ostestraci. Objevili se nejméně tři řády podivných rybovitých obratlovců, kteří měli lebku orientovanou jako půlměsíc, cefalaspidi (známější a lépe prozkoumaná skupina) a jejich méně známí příbuzní benneviaspidi, tyestidi a zenspidi. Samotný Zenaspis dosahoval skromné délky okolo 25-40 cm, i tak byl vítanou potravou na jídelníčku eurypteridů a velkých plakodermů. Pohyboval se převážně u dna, kde filtroval z jeho usazenin korýšky, kal a plankton. Kvůli jeho relativně špatnému zraku mu jako indikátor pohybu blízko něj sloužila dvě místa na spodní části jeho lebky. Tyto receptory vnímaly vibrace, takže navzdory tmavému dnu velmi dobře věděl, kde se v tu chvíli nachází predátor. Jako hlavní pohon mu sloužily dvě ploutve, které byly umístěny za lebkou a masivní ocas, který byl schopen vyvíjet větší rychlost. Celkově však jeho tělo nemělo příliš hydrodynamický tvar těla, kvůli jeho poznávacímu znaku a sice lebce. Ta totiž byla tvořena velkých hlavovým štítem, který mu nedovolil rychle plavat. Byla vykrojena do tvaru půlměsíce, ovšem na jednom místě, kde bylo připojení lebky k páteři, se nácházel výrazný osten pro ochranu páteře. Nad očima měl též malou prohlubeň.
Rody Zenaspis a Cephalaspis patří k vůbec nejdéle známým osteostrakům, co se týče vědeckého popisu. Cefalaspise popsal jako jednu prvních prvohorních (a celkově i fosilních) ryb známý švýcarský badatel a paleontolog Louis Agassiz roku 1835, zenaspise po té anglický zoolog Ray Lankester roku 1869, za tu dobu více jak 240 let jsme nalezli již okolo 200 jedinců.
Naleziště: Skotsko Prostředí: Dna mělkých moří
Druhy: Z. pagei (typ.), Z. poweri Váha: okolo 5-7 kg
Strava: Nejspíš kal, korýšči, plankton Význam: ?
Doba: stupeň Lochkovian až Emsian, před 416-398 mil. l. Sok: Větší dravci
Délka: 25-40 cm Zařazení: Osteostraci, Cornuata, Zenaspidida,
Popsán: Lankester, 1869 Zenaspididae,
Výška: okolo 5-10 cm Synonyma: Žádná