Až do západu slunce

24.03.2017 17:57

2 roky po události 2508/2015

Praha 18, Beladova

14:35, odpoledne 25. června 2017

Stanice HZT, Praha SV

Poslední dny přinesly pro celou oblast výzkumu anomálií spíš více otazníků. Už totiž nejméně týden totiž mizela některá zvířata, která vyšla z anomálií. Prostě jakoby se vypařila. Bylo to něco záhadného, v tu chvíli jsem již věděl, že se schyluje k nejhoršímu. Tom Berger chtěl oživit odkaz svého otce, chvíli to vypadalo, že ho ani něměl kdo zastavit. Byl tu ale náš tým. Ten potenciál, co všichni dohromady měli, jsem v nich odzačátku viděl. Nedal jsem si ale dohromady všechny souvislosti...

Aktivita Bergerova týmu v posledních dnech náš tým ovlivňovala čím dál tím víc. Podle toho, jak jsme ho znali, tak byl nevyzpytatelný. Dokázal velice obratně řešit některé situace, ale pořád jsem pořádně nevěděl, co chce. Byla to snad pomsta pro nás pět nejvyšších, kteří jsme přežili ten kolaps, jež způsobil jeho otec a Radowski nebo šlo o něco jiného odpověď jsem až do poslední chvíle nenašel.

Všechny střediska a stávající anomálie měly zvýšenou ostrahu. Konkrétně v našem středisku vládlo napětí, stále však probíhal výzkum projektu M. A. P., po celou dobu našeho působení také byly prováděny výzkumy prehistorických zvířat která uvízla v naší době, například výtěr dutin od samce triceratopse, který tady posledně uvízl. Náš tým se právě vracel z oběda. "S anomáliema se děje něco špatnýho," řekl Petr. "Máš pravdu, měli bysme bejt ostražitější," odpověděl Alex. "Uvidíme, ale určitě jsme připraveni," dodala Lena. Když náš tým došel do velkého sálu, tak zjistili hroznou skutečnost, v obchoďáku v Letňanech rozšířili ti arachnidi, kteří napadli Alexe. "Proč o tý anomálii nevíme," řekl Petr. "Protože se tam neobjevila," řekl Julio.

Rychle vyrazili k zaparkovaným autům, aby tam dorazili co nejrychleji. Když dorazili na místo, zjistili, že už arachnidi stačili pokousat několik návštěvníků. Naštěstí pořád zbyla trocha séra, které dokázalo jed neutralizovat. Stále jim však zbývalo zneškodnit několik těchto velkých členovců, kteří byli po celém nákupním středisku. Když odolali jedné hrozbě, tak se hned objevila další. "Všechny týmy, Delta, Charlie, Echo, potřebujeme vaši pomoc. Po celém městě se objevují zvířata, Berger je nechal vypustit," ječel do vysílačy Julio. Museli se rozdělit, měli hlášeno hned několik napadení a vniknutí.

Nikky a Alex se vydali vstříc jednomu novodobému obyvateli pražského okruhu, byl to ohromný nosorožec Paraceratherium. Museli jednat rychle, vzali veškerou potřebnou techniku včetně pachových stop a sítí. Když dorazili na místo, tam viděli, jak lidé utíkali z aut a křičeli hrůzou a zděšením. "Největší nosorožec všech dob," poznamenala Nikky. Jeho kůže byla hladká, pokryta menšími štětinami na hlavě a hřbetě, vrásčitá, šedooranžová. Nosorožec využil své silné a dlouhé přední nohy a vykopl jedno ze stojících aut. To letělo vzduchem až narazilo do lampy. Byl hodně podrážděný a naštvaný, měl vztek ale i strach zároveň.

Mezitím na druhé straně města útočila na lidi skupina glanosuchů. Tam dorazili Petr a Lena. Glanosuchus ale nepřišel z anomálie, musel ho vypustit jeden z Bergerových poskoků. "Musíme je dostat rychle a najednou nebo se nám všem rozutečou," křikl Petr. "Jsou moc mrštný," odpovídala Lena. Ta zvířata měla fialovočervenou kůži, která byla pokryta krátkými chlupy. Jejich nohy nesly krátké ostré drápy, které byly vhodné pro rozdrásání kořisti. Útočili rychle...

"Máme tu poplach, musíme vypustit všechny provozuschopné jednotky, potřebujeme ty zvířata buď zahnat zpět nebo je zabít, ale rychle," řval do komunikátorů Koh. Všechny střediska byla na nohách. Byl to trochu i chaos. V tu dobu mi konečně došlo, o co Bergerovi jde. V Bratislavě se v tu dobu totiž konal summit nejvýznamějších politických představitelů veškerých států světa. Chtěl je tam udržet v šachu a převzat tak moc. Moc se od svého od svého otce nezměnil, jen co je pravda.

Mezitím zavolal Julio Aničce, která už byla také připravena vyrazit do akce. Okamžitě se oba vydali k Vltavě, kde se anomálií dostal do současnosti Spinosaurus. Jeho ohromné tělo s vystupujícími výběžky, které tvořily hrb na jeho výrazně zbarvených zádech, jen podněcovaly jak je tento tvor nádherný, ladný a skvěle vybavený vodní predátor. Jeho tělo bylo okolo 18 m dlouhé, měl krásnou, dlouhou a štíhlou lebku, která byla uzpůsobena pro lov ryb. "Musíme ho dostat zpátky," řekl Julio. "Ale jak," zeptala se Anna.

"To paraceraterium se naštvává čím dál tím víc, musíme ho dostat zpátky," řekla Nikky. "Určitě může reagovat na světlo, může ho to naštvat a dostat zpátky," řekl Alex. Rozhodli se tedy, že zapálí světlici a hodí ji do anomálie. Vzali tedy dvě světlice, zapálili je a hodili do anomálie. Nosorožec se rozeběhl, rozdupal ještě několik dalších aut a vběhl zpět do anomálie. "Haloo, potřebujeme volný tým, v okolí Motola se pohybuje Ornitholestes a otevřela se tam nová anomálie," ozvalo se středisko.

Když se Petr a Lena vypořádali s útočícími glanosuchy, tak je středisko informovalo, že se v oblasti dálnice D1 nachází další anomálie, ze které vyšla skupina prosauropodních yunanosaurů. Mířili přímo na dálnici. Když jedna třetina našeho týmu dorazila na místo, tak bylo vidět, že se směrem k dálnici nacházejí poražené kmeny stromů a na nich přímo na dálnici hodovali prosauropodní býložraví dinosauři. Jejich sudovitá rudooranžová těla s dlouhými krky zastavily prakticky celou dopravu a v poklidu ožírali svými zobákovitými čelistmi s malými zuby, které byly usazeny v malé hlavě, jež se kývala na dlouhém krku. Celé tělo držely velké drápy na předních končetinách.

Julio se nakonec odvážil skočit do Vltavy a udělat ze sebe živou návnadu. Spinosaurus svým citlivým čenichem ucítil, že ve vodě se něco pohybuje. Své tělo tedy otočil a plaval proti proudu přímo k Juliovým nohám. Když ten začal dál kopat, ucítil to spinosaurův čenich ještě citelněji a vyrazil pomocí silného ocasu naproti anomálii. Rozplaval se mimořádně rychle a nastevřel tlamu, ale Julio v poslední chvíli uhnul a dravec proplul zpět do 97 milionů let staré minulosti. Další nebezpečí bylo zažehnáno.

Hlášení ale přibývala téměř každých pět minut. A už nejen z Prahy, ale i z několika dalších míst okolo ní. Vypadalo to jako předzvěst něčeho hrozného, možná začátek konce. Náš tým byl stáhnut z veškerých akcí a dal jsem Kohovi příkaz, ať převezme celou akci on a pochytání a zahnání všech zvířat zajistí pomocné jednotky. Od teď už šlo o životy a osud celého světa, od teď už to byla vojenská akce, ale naši hrdinové se nemusí bát, jejich čas ještě přijde...

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz