Proterozoikum

Pojmem proterozoikum chápeme období nebo časový úsek před asi 2,5 miliardami let do doby před 542 miliony let, tehdy začalo fanerozoikum, ve kterém žijeme dodnes. V tomto období se teprve začaly vyvíjet první složitější formy života, jejich fosilní nálezy jsou ale i dnes velmi vzácné, zvláště pak ze starších dob tohoto období. Mimo prokaryotických buněk se však objevily i ty eukaryotické, buňky s jádrem. Tato evoluční adaptace, spolu se symbiózou s mitochondriemi, dala buňkám nové možnosti rozrůstání se a tvořit shluky, ze kterých později vznikly daleko složitější organismy. To zatím předbíháme, podstatné je, že zprvu se v tomto obodobí dařilo právě bakteriím a sinicím, později se vyvinuly řasy, pravděpodobně také houby a ještě několik primitivních zástupců eukaryotů. V atmosféře docházelo ke kyslíkovém eventu, začal se tvořit kyslík a konkuroval oxidu uhličitému. Země byla pustá. Nic zde nerostlo. Ovšem do tohoto období spadá i doba zvaná Cryogenian, která se vyznačuje dobou ledovou bez jakékoli velké zvěře jako mamutů. Podle mnohých vědců a geologů tehdy téměř celou planetu obklopily velké pevninské i mořské ledovce, mluvíme o modelu sněhové koule. V roce 2017 ale byla publikována studie, která tuto dobu vyzdvihuje z důvodu, že se tu začaly tvořit první složitejší ekosystémy. Velmi se podobaly těm, které najdeme pod antarktickým ledem jen bez složitějších forem života. Celé toto období bylo v době asi před 800-645 miliony let, v tu dobu bylo ještě dost času na vyvinutí mnohobuněčných živočichů. Za zhruba deset milionů let po konci období sněhové koule už byly ekosystémy daleko rozrostlejší, evoluční radiace totiž začala působit naplno s objevením živočichů nebo spíše organismů tzv. vendské či častěji ediakarské fauny. Byly to první složitější organismy, které se v dějinách života na zemi objevily, ačkoliv o nich máme mnohdy velmi mlhavá a nepřesná svědectví ve formě nekvalitních nálezů. Vůbec si s nimi ale nevěděli rady, protože většina z nich vypadal velmi podivně. Někteří vypadali jako rostliny, talíře nebo misky. Naleziště z doby prekambrické jsou většinou v Kanadě, Rusku, Austrálii nebo Jižní Africe. Koneckonců v Shark Bay v Austrálii se stále nánosy baktérií stávají stomatolity, pamětníci z dob až před 3 milianrdami let. Živočichové jako Tribrachidium se dodnes nedají přiřadit k žádné skupině živočichů, ale není samo. Další jsou spíše označováni jako incertae sedis. Mohli patřit mezi vločkovce, medůzy nebo červi. "...hustý kouř páchnoucí jako síra nebo selen, zachytilo mě za nohu jakési chapadlo s oblouky kolem čelistí. Mělo to neuveřitelnou sílu a táhlo mě to do kouře..." tak jsem popsal možné obyvatele souše a také atmosféru v prekambriu v jednom ze svých příběhů. Mělo se jednat o obří červi, kteří by vývojově byli příbuzní rodu Spriggina. Na sklonku prekambrického (proterozoického) období se objevily první živočišné houby a vendská fauna velmi záhadně vyhynula. Záhy začalo nové období fanerozoika, které trvá dodnes a počalo prvohorami.

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz