Dokázali pterosauři přistávat na hladinu ?

O většině pterosaurů se předpokládá, že lovili nad hladinou tak, že ponořili hubu do vody a nemohli přistát na hladinu a pak z ní zase vzlétnout. Biolog Stuart Humphries studoval lebky ornithocheiroidních pterosaurů, konkrétně rody Pteranodon, Thalassodromeus, Quetzalcoatlus a Rhamphorhynchus. Zjistil, že jen ramforynchus mohl lovit ryby nad vodou. Quetzalcoatlus se zase živil mršinami. Pteranodon a Thalassodromeus však nemohli lovit nad vodou. Jak se však tito podivuhodní živočichové živili (talasodromeus však mohl žrát i mršiny a bobule) ? Kdyby však přistáli na hladině v hejnu ryb, mohli v klidu lovit ryby a cpát si je do vaků pod krkem jako pelikáni. Otázka zní : Bylo by to možné ? Většina vědců by asi řekla, že ne. Já si ale myslím, že by to bylo možné. Pterosauři měli mezi zadníma nohama blánu. Ta by sloužila jako jakási "přistávací blána", která by byla nejspíš pokryta "proto-peřím" a takovým, aby nepropustilo vodu. Křídla pak složili asi 35 cm nad hladinou. Hlava by se nakonec vrhla do hejna ryb a do vaku by si pak nabral kolik ryb chce. Mé teorii nahrává i fakt, že zástupci čeledi Istiodactylidae měli zobáky jako kachny, jen s tím rozdílem, že v jejich čelistech byli zuby a nikoli jen vroubky. Hlava kachen se ponoří do vody, zatímco křídla a tělo jsou nad hladinou. Pterosauři možná opravdu lovili podobným způsobem, ale zatím se to nepodařilo vědecky prověřit.

Tato teorie je však čistě hypotetická a přiznávám, že vše jsou jen doměnky.

Thalassodromeus sethi při lovu olihně. Bylo tomu ale opravdu tak ?

Kredit: Dmitry Bogdanov

             Pteranodon sternbergi se snaží právě vzlétnout a má vak plný ryb. Další dva se chystají na přistání.

Kredit: Luis Rey