Doryaspis

19.02.2019 17:47


Zvláštními rybami se devon jen hemžil, období ryb dostálo svého názvu už jen ohromnou variabilitou různých skupin vyhynulých rybovitých obratlovců a jejich zvláštních tvarů, schránek a způsobů života. Na Špicberkách, daleko za polárním kruhem v zemi plné sněhu, ledu a permafrostu, vědci nalezli zvláštní druhy bezčelistnaté ryby dlouhé jen okolo patnácti centimetrů. Tento živočich, nazvaný Doryaspis, představoval poměrně malého plavce s velmi zvláštním vzhledem a prapodivnými adaptacemi. Částečně se mohl zdát jako zmenšenina pilounovitých paryb, ať už dnešních nebo těch vyhynulých o velikostní kategorie rodu Onchopristis, jelikož z jeho hlavové části těla čněl poměrně dlouhý osten představující asi třetinu celkové délky živočicha. Na rekonstrukcích se také objevují trny poseté okraje tohoto rostra, nicméně tyto hroty nebo ostny měl pouze jeden ze dvou druhů tohoto tvora. Tato zvětšená část těla pravděpodobně sloužila k vyhánění menších organismů jako korýšů a měkkýšů z kalu na mořském dně, Doryaspis jím pravděpodobně ryl a jakoukoli nalezenou potravu pozřel. Neforemná vnější kostra a celková stavba těla z něj dělala špatného plavce, tyto ryby se pravděpodobně zdržovaly při dně nebo hladině, kde byl dostatek potravy, a kde nemusely vydávat příliš mnoho energie dlouhým plaváním. Pohon mu zajišťoval dlouhý ocas posetý tvrdými a relativně velkými šupinami, končil primitivním typem ploutve se dvěma menšími laloky. Nezvláštnější byl ale celkový tvar těla tohoto rybovitého obratlovce, jeho postranní "výčnělky" jeho kostěného pláště totiž šly do stran a vytvářely topornou obdobu ploutví. Pokud bychom se na něj podívali seshora, měl by obrys podobný trojúhelníku a zvláštní rozšířený kostěný plát mezi oběma výběžky. Přestože měl na svém těle silný kostěný pancíř a jeho dost neobvyklý tvar, tak se stále mohl stát kořistí daleko větších živočichů jako velkých pancéřnatých ryb, lalokoploutvých predátorů nebo i velkých eurypteridů, jako špatný plavec navíc neměl příliš velké šance na útěk.

Doryaspis může působit jako zástupce známé skupiny pancéřnatých ryb (Placodermi), ve skutečnosti ale patří do zcela jiné a daleko starší skupiny rybovitých obratlovců, která je známá jako Pteraspidomorphi. Tito primitivní obratlovci byli jedněmi z prvních, které můžeme označit za ryby, a šlo vlastně o bezčelistnatce. Také se u některých z nich vyvinul pritmivní pancíř, od doby pozdního kambria se dokázali diverzifikovat do mnohých skupin a morfotypů a velký rozkvět zažívaly i v devonu. Později ale jejich diverzita klesla, pravděpodobně s narůstajícími počty pravých pancéřnatců, a na konci devonu jako skupina definitivně vymírají.

Naleziště: Západní Špicberk, souostroví Špicberky                    Biotop: Mělké sladké, brakické i slané vody

Druhy: D. nathorsti (typ.), D. arctica                                        Váha: pravděpodobně pouze okolo 1-2 kg

Strava: Kal, menší živočichové                                                 Význam: "Oštěpový" nebo "šipkový štít" podle nápadně dlouhého rypce

Doba: stupeň Lochkovian až Emsian, před zhruba 419-394 mil. l. Sok: Větší dravci

Délka: do 15 cm                                                                     Zařazení: Chordata, Agnatha, Pteraspidomorphi,

Popsán: White, 1935                                                               Pteraspidiformes, Doryaspididae

Výška: zanedbatelná                                                               Synonyma: Lyktaspis, Scaphaspis

Zdroje snímků a rekontrukcí:

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz