Evoluce primátů Starého světa - Keňa promluvila

Paleoantropologové, kteří se zabývají studie fosilních primátů, již v minulosti nacházeli značné evoluční mezery mezi jednotlivými druhy a rody v rámci celých čeledí, což značně znemožňovalo přesně odhalit vývoj těchto savců. Konečně i mezi našimi vlastními předky, ať hominidy nebo vyššími primáty, donedávna existovaly značné pochyby v zařazení a platnosti určitých rodů. Fosilie a usilí keňských a amerických paleontologů ale pomohlo jednu tuto evoluční propast vyplnit.

Rekonstrukce poloopice, prehistorického lemura z rodu Archaeolemur na území současného Madagaskaru. Ačkoliv k vyšším druhům primátů mají tito arboreální živočichové daleko, konvergentní evoluce je zavedla do stejných nik a vzhledu jako ty druhy žijící ve východní Africe. Kredit: převzato z Wikipedie

Opice Starého světa, tedy úzkonosí (Catarrhini), mají za sebou dlouhých 35 milionů let evoluce, jejich nálezy ale jsou z některých afrických či asjiských lokalit velmi strohé a dodnes tedy existují jisté evoluční mezery v jejich vývoji. Podobná existovala i ve východní Africe, kde od sebe nález jednoho druhu od druhého dělilo šest milionů let. Oba přitom byly známé pouze z nálezů zubů a fragmentů kostí.

Z hlediska geologického času je to jako mrknutí oka, ale v evoluci primátů to mohlo znamenat významný vývojový skok. A současná popisná studie amerických a keňských paleontologů tento názor potvrzuje.

Nalezený jedinec nového druhu primáta obýval východní Afriku v době krátce po začátku miocénu, je starý zhruba 22 milionů let. Sestává z nálezů z regionu Západní Turkana v západní Keni, kde jsou fosilie miocénního stáří velmi hojné a proslulé. Dnes jde o oblast suchých savan, tehdy ale šlo o hustě zalesněné oblasti s dostatkem vláhy.

John Kappelman, korespondující autor popisné studie a také geolog a antropolog z The University of Texas, uvedl, že je nález izolovaného zubu v západní Keni je velmi důležitý pro pochopení evoluce starosvětských primátů. Podle vědců odkryl velkou neznámou, alespoň, co se v rámci Afriky týče.

Nalezený zub představuje cosi velmi zvláštního, v porovnání s ostatními druhy fosilních primátů z doby svrchního oligocénu až středního miocénu se vyznačuje zvláštní kombinací znaků v utváření celé skloviny a zubu jako takového. Postrádají totiž tzv. lofy, což jsou zvláštní hřebeny na zubech současných i vyhynulých opic jako makaků nebo paviánů, a hodí se k lepšímu zpracování příjmané potravy.

Když vědci fosilie zkoumali a předali je ke studiu jiným odborníkům, považovali je za fosilii prehistorického prasete nebo podobného kopytníka a nikoli opice. Ellen Millerová, profesorka antropologie na Wake Forest University, ale dostatečně přesvědčivými důkazy ve stavbě chrupu prokázala, že jde o fosilie primáta.

Zvláštní adaptace dokázaly také něco dalšího, proto je tento nález tak evolučně důležitý. Kombinace znaků na zubech ukazuje, že tento druh dokázal zpracovat docela široké spektrum rostlinné i živočišné potravy, živil se ořechy, semeny, tvrdým ovocem a pravděpodobně i menšími druhy živočichů.

Toto zjištění ukázalo velmi zajímavý fakt, diferenciace a morfologie chrupu starosvětských primátů pro zpracování listů a výhonků se objevuje až později v miocénu. Je to tedy v rozporu s předchozím tvrzením, že se takto utvářený chrup vyvinul již s prvními primáty Starého světa, víme tedy, že se objevil až o miliony let později.

Důvodem by, jak předkládají autoři, by mohla být kolize Afriky a Arábie s eurasijským kontinentem a následná invaze některých druhů jako masožravých savců nebo kopytníků. Je pravdou, že do té doby existovalo mnoho druhů savčích endemitů a po příchodu dalších druhů vymírají. Právě to mohlo vést zdejší primáty, jejichž asijští příbuzní přešli po vzniklých pevninských mostech, k vývoji specifického chrupu a utváření zubů.

Vědecký tým se do oblasti severozápadní Keni chce ještě jednou vrátit a hledat další podobné fosilie pro potvrzení těchto závěrů. Závěrem uvádějí, že se do této oblasti chtějí vrátit ještě v průběhu tohoto roku.

...

 V popisné studii, jejíž autory jsou mimo výše zmíněných také keňští paleontologové Samuel Muteti a Benson Kyongo, americká vědkyně Mercedes Gutierrezová a antropolog James Rossie, dávají paleontologové tomuto druhu název Alophia. Taxon by ale měl být přejmenován, jelikož tento název byl použit pro jistý rod kosatce.