Kerygmachela

21.03.2019 19:34

Mezi faunou proterozoika a kambria byl jeden velmi znatelný rozdíl, v kambriu se mimo jiných vyvinuli také vůbec první predátoři prokazatelní z fosilních nálezů. Vesměs šlo o mnohé masožravé druhy členovců, vyjímku netvořil ani zvláštní organismus známý jako Kerygmachela z ledového ostrova Grónsko, který byl ve spodním kambriu dnem mělkých mořských lagun a pevninských šelfů. Patřil k velmi drobným obyvatelům mořských vod a archeocyatidových a korálových útesů, kde se pravděpodobně skrýval při lovu své menší kořisti. Celkově dosahoval délky jen zhruba šest až sedmnáct a půl centimetru a to jsou v délce zahrnuty i jeho zvláštní přívěsky v přední části těla a také dva dlouhé výběžky v zadní části, budily dojem rozdvojeného ocasu. Byly přibližně stejné dlouhé jako článkované a pružné tělo, podle některých autorů mohlo jít o jakési zvláštní smyslové orgány pomáhající zaměřit plovoucí kořist či případné nebezpečí. Celkově se podobají i poslenímu tělnímu článku některých recentních členovců jako jsou škvoři, ale podobný účel zde asi můžeme vyloučit. Segmentované tělo bylo po stranách obepnuto dvěma liniemi zvláštních "plováků", přesněji tedy spíše laloků. Právě jejich vzájemný pohyb a vlnění jimi pohánělo tohoto malého dravce vpřed, celkově na jeho bylo jedenáct párů těchto laločnatých útvarů. Zaživa tak musel působit jako dost zvláštní masožravý motýl, který se pohyboval pod mořskou hladinou v honbě za malou kořistí. Ústní otvor kerygmachely je poměrně zvláštní, jelikož na kambrického dravce takové velikosti je docela drobný, a proto se vědci domívají, že šlo požírače menší kořisti jako mořských červů nebo korýšů, případně se také mohl živit odumřelými zbytky živočichů. K jejich chytání a následnému zpracování měla Kerygmachela velmi důmyslný ústní aparát, který se svým způsobem podobal klepetům pozdějších eurypteridů z ordoviku a raného siluru. Šlo o dva protáhlé přívěsky s roztřepeným zakončením, kde dopředu čněl ten největší z trnů na konci onoho útvaru. Vedle něj čnělo ještě několik dalších a menších ze samotného vrcholu, další trny byly poskládané ještě blíže ústnímu otvoru. Stavba tohoto ústrojí a předpokládaný způsob lovu se tak velmi podobá jeho současníkům anomalokarididům, nicméně příslušnost k této čeledi je u tohoto dravce nejasná. Postrádá totiž některé charakterstiky typické pro tuto čeleď, současný pohled na zařazení tohoto živočicha je, že patří buď mezi příbuzné pravých anomalokarididů jako byla Hurdia a také populární Anomalocaris, nebo patří mezi blízké příbuzného těchto druhů.

Krkolomné jméno Kerygmachela kierkegaardi má své opodstatnění, které se týká postavy dánského filosofa a autora náboženského literatury Sørena Kierkegaarda. Jelikož byla nalezena na území Grónska, které je pod státní zprávou Dánska, tak právě toto vedlo ke druhovému jménu. Rodové přitom bylo složeno z řeckého výrazu pro zvěstování. Samotné fosilie několika jedinců byly nalezeny v souvrství Buen v ledovém Grónsku, mimo nich tu bylo nalezeno ještě mnoho dalších druhů té doby.

Naleziště: Grónsko                                     Biotop: Mělké útesové oblasti

Druh: K. kierkegaardi                                   Váha: nejspíš pouze několik desítek gramů

Strava: Menší bezobratlí                               Význam: "Zvěstovací korýš (?)" podle zvláštních přívěsků připomínajících modlící se ruce

Doba: stupeň "Stage 3", před 521-514 mil. l. Sok: Větší dravci

Délka: 6-17,5 cm                                        Zařazení: Animalia, Arthropoda, Euarthropoda,

Popsán: Budd, 1993                                    Dinocaridida, Radiodonta, Anomalocarididae (?)

Výška: zanedbatelná                                   Synonyma: Žádná

Zdroje snímků a rekonstrukcí:

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz