Megalograptus

28.02.2019 19:08


V ordoviku se objevila skupina vemi zvláštních a poměrně evolučně důležitých členovců, kteří jsou na půli cesty mezi ostrorepy a současnými pavoukovci. Jednalo se o děsivá mořská monstra s ohromující silou v jejich klepetech, největším dosud známým zástupcem ordovických eurypteridů je tento Megalograptus s délkou těla přesahující metr a další půl metru tvořila skutečně velká klepeta. Celková stavba těla tohoto mořského dravce byla přizpůsobena lovu pod mořskou hladinou, jednotlivé části tvrdého exoskeletu byly zploštělé a také telson (poslední článek "ocasu"), byl značně zploštělý a dal by se přirovnat k ploutvi. Obsahoval ale také ostrý bodec, který je různými autory přirovnáván k žihadlu nebo podobnému bodci, jaký mají suchozemští štíři, přestože s nimi není blízce spjatý. Pravděpodobně se v něm také nenacházel žádný jed nebo ochromující látka, daleko více se uplatil při držení kořisti, když ji trhal obrovskými klepety. Tato část těla byla zvětšená do zvláštních útvarů, které se klasickému klepeti nepodobaly tím, že zde nebyla druhá část klepeta shopná sklapnout kořist. Hlavní odlišnost ale byla v dlouhých jehlicovitých výrůstcích, které rostly dovnitř a byly tím nástrojem, který nabodával a zabíjel veškeré živé, na které tento "mořský štír" narazil. Byli to převážně malí až středně velcí trilobiti, veškeří menší bezobratlí a obratlovci a také jeho vlastní příbuzní, v některých exemplářích megalograpta byly snad objeveny i zbytky jeho vlastních mláďat, což by u tohoto rodu poukazovalo na kanibalismus. Tyto nálezy ale nejsou spolehlivé a nemáme o nich přesné zprávy. Bodce na klepetech nesloužily jen k nabodávání kořisti, ale také k prosévání písku a s ním i různých organismů a tedy potenciální kořisti. To, co byl schopen ulovit pak zpracoval chelicery, které jednotlivá sousta podávala do tlamy. Megalograptus se také případně mohl zahrabat do sedimentu a číhat na svou kořist, podmínkou ale muselo být, že jeho složené oči v přední části hlavového krunýře stále pozorovaly okolí. Čtyřmi končetinami s malými chomáčkovitými ostny byly segmentované a jejich třetí pár byl větší než ten druhý. Eurypterid s nimi mohl kráčet po mořském dně, přestože při své váze se spíše sunul, ale paleontologové předpokládají, že se mohl pohybovaz i po příbřežním písku na souši. Konkrétně tito eurypteridi mohli krátkodobě přebývat na plážích a útesech, kde navíc mohli nerušeně hodovat na vyplavených mršinách. Napovídá tomu i utváření jeho primitivních plic. Ačkoliv na souši byli daleko více neohrabaní, pomáhali si posledním párem končetin, které byly přeměněny na velké kyjovité výrůstky a ty normálně sloužily k pohonu pod vodní hladinou.

Megalograptus je skutečně masivním dravcem, jen jeho tělo bylo dlouhé až metr a dvacet centimetrů a s klepety byl celkově dlouhý skoro metr a osmdesát centimetrů. Pro většinu fauny pozdě ordovických Spojených států musel představovat ohromnou hrozbu, sám osobě se ale také mohl stát kořistí velkých nautiloidních hlavonožců, kteří toto prostředí obývali. Rekontrukce prostředí s megalograpty tento obraz demonstruje, jejich silné zobáky a mohutná chapadla si uměla poradit i s tvrdým pancířem těchto členovců. Podobného obrázku jsme mohli nabýt i při sledování dokumentu Armagedon zvířecí říše - Paprsky smrti (V originále Animal Armageddon), kde obří hlavonožci jako kamerocerus (rod Cameroceras) bojovali s eurypteridy na život a na smrt.

Vědecké pojmenování Megalograptus znamená v překladu "velký graptolit" a jedná se o název, kterým popsal americký paleontolog Miller roku 1874 zvláštní pozůstatky, které považoval za nějaký druh obrovského polostrunatce ze skupiny graptolitů. Později se ukázalo, že jde o členovce, eurypterida z čeledi Megalograptidae. Mimo typového druhu M. welchi byly v průběhu let popsány ještě druhy M. alveolatus, M. ohioensis. M. shideleri a M. williamsae, všechny pocházejí buď z Ohia nebo Virginie. Diskutabilní exempláře známe také z Pennsylvánie.

Naleziště: Ohio, Virginie, Pennsylvánie (?)                        Biotop: Slané i brakické vody, mořské pobřeží

Druhy: viz výše                                                               Váha: odhadem okolo 5-10 kg

Strava: Obratlovci, trilobiti, většina ostatní fauny                Význam: "Velký graptolit" dle původního zařazení

Doba: stupeň Katian až Hirnantian, před 449,5-443,8 mil. l. Sok: Hlavonožci, zástupci stejného druhu

Délka: tělo dlouhé 1,2 m, spolu s klepety dlouhé 1,75 m     Zařazení: Animalia, Arthropoda, Chelicerata,

Popsán: Miller, 1874                                                       Eurypterida, Carcinosomatoidea, Megalograptidae

Výška: zanedbatelná, přibližně 10-15 cm                           Synonyma: Žádná

Zdroje snímků a rekonstrukcí:

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz