Sollasina cthulhu - Chobotnaté monstrum z doby siluru

Za dlouhé roky, kdy se prehistoričtí obratlovci v čele s neptačími dinosaury dostali do moderní pop-kultury, jsme si již zvykli na některá pojmenování odkazující na různé postavy současné i minulé generace. Poslední doba ale přinesla i zvláštní pojmenování některých pravěkých živočichů, kteří nejsou ani neptačími dinosaury a ani některými dalšími velkými druhohorními obratlovci (za příklad stojí dryolestid Cronopio nebo žralok Galagadon). A pro nově popsaný druh zvláštního mořského živočicha ze siluru použili vědci při popisu přízvisko jednoho z netvorů knižního vesmíru H. P. Lovecrafta.

Mezi různě zvláštními druhy mořské fauny dominovala především doba proterozoika a kambria, kdy vznikaly velmi nevšední podoby životních forem. Sollasina, se stářím asi 430 milionů let z vrstev pozdního devonu, se ale svým bizardním vzhledem vyrovná i těm nejzvláštnějším druhům prvohorní fauny. Druhové jméno cthulhu proto nebylo zvoleno náhodně. Kredit: Elissa Martin, převzato z webu Sci-News

Pokud se někdo z Vás zajímá o hororové filmy a především o hororovou četbu, pak jistě neopomenete knihy amerického spisovatele a zakladatele moderního hororu Howarda P. Lovecrafta. Jeho knihy zná celý svět, jejich napřirozená atmosféra doslova oplývá tajemnem a v několika těchto dílech se objevuje také jeho legendární bytost zvaná Cthulhu. Má mít vlhké, zelené okřídlené tělo jako drak a kolem tlamy shluk podivných chapadel hlavonožce, zarážejícím způsobem toto zpodobnění připomíná nově nalezený živočich z hrabství Herefordshire v Anglii.

Zvláštní živočich Sollasina cthulhu má sice pouze tři centimetry na šířku, ale počítačová tomografie a skenování této zvláštní fosilie odhalilo nesčetné detaily. Celkově třináct exemplářů bylo nalezeno v již zmíněném hrabství na lokalitě nazývané Herefordshire Lagerstätte, její datace se pohybuje okolo 430 milionů let.

Popisná studie tohoto druhu se zaměřuje především na zvláštní anatomii tohoto živočicha, při bližším prozkoumání pomocí počítačového tomografu odhalilo střední část těla s do okolí čnějícími chapadly nebo podobnými výrůstky. V odborném názvosloví jde o tzv. tube feet, trubicovité nohy, které mají dnešní ostnokožci.

Vědci odhalili přítomnost těchto zvláštních útvarů a také jejich funkci, šlo o tkáně a kanály naplněné tekutinami pro pohyb a také zachycení potravy na mořském dně. Jsou takřka totožné s těmi, které najdeme u současných sumýšů, ostnokožců zvaných též "mořské okurky", ale stavba těla se středním prstencem ukázala příslučnost k vyhynulé skupině Ophiocistiodea.

Tito zvláštní živočichové se vzdáleně podobali mořským hvězdicím, ale daleko bližší byli právě sumýšům. Jejich evoluce a paleoekologie je ale dosud předmětem debat, o skupině jako takové víme stále velmi málo a také kvůli strohému fosilnímu záznamu.

Sollasina je ale v tomto ohledu vyjímkou, jak poukazuje hlavní autor studie Dr. Imran Rahman z Oxfordského univerzitního muzea přírodní historie, protože u něj známe i fosilní zbytky původního vaskulárního systému.

Právě tento taxon ukázal, jaké místo tato skupina zastupuje v evolučním stromě ostnokožců. Struktura nalezeného tvora ukazuje velmi podobné znaky s mořskými okurkami moderní doby, podle spoluautora dr. Jeffreyho Thompsona z londýnské University College velmi hodnotně přispívá k pochopení evoluce sumýšů a prehistorických příbuzných této skupiny. Skvělý stupeň zachování ukázal některé dosud neznámé charakteristiky, takže je možné, že vzhled mořských okurek, tak, jak je známe dnes, se drasticky proměnil za posledních 430 milionů let.