Ohlédnutí za rokem 2017

Drazí a milí návštěvníci, blogeři a přátelé,

dnešní půlnocí se nám přehoupl rok starý do roku nového a bylo by tak dobré se podívat, co nám vlastně rok 2017 přinesl v ohledně výzkumu prehistorického života. Paleontologie nám minulý rok ukázala nejedno překvapení a musíme si říci alespoň ta nejdůležitější. Začněme od začátku, například bylo velmi zajímavé zjištění, že vejce titanosauridů se inkubovala zhruba 3-6 měsíců, bylo potrvzeno, že za vyhynutím australské megafauny před 40 000-30 000 let může člověk, Mary Schweitzerová znovuobjevila kolagen na kostech brachylofosaurů, vědci znovu přišli s jedem u euchambersie, v Quebecu nalezeny nejstarší formy života, paleontolog David Norman přišel s výraznou změnou evolučního stromu dinosaurů či "vyprosený" popis nádherně zachovalého rodu Borealopelta a obra rodu Patagotitan. Nacházeli jsme se však stále v polovině roku a ty nejzajímavější objevy měly teprve přijít. Ať už to byl Chilesaurus označený za spojovací článek mezi ornitopody a teropody, simulace dopadu asteoridu Chicxulub a popis prvního českého dinosaura, objev otisků obřího teropoda v Lesothu, byl zjištěn tyranosauří řev, u sinosauropteryxe byla potrvzena jeho rezavá "škraboška" na z pernatého pokryvu, senzace objevu nového obojživelného dromeosaurida rodu Halszkaraptor z Mongolska nebo objev dinosauřího klíštěte v barmském jantaru.

Inu, je toho opravdu mnoho a vybrat opravdu i ty nejdůležitější nálezy a objevy je někdy těžké. Letos si však musíme připomenout i některá velká výročí v paleontologii. Je to například 140 let od popisu sauropodů rodů Apatosaurus, Titanosaurus, Amphicoelias nebo Camarasaurus, tyreoforana rodu Stegosaurus a teropodů rodů Allosaurus a Dryptosaurus, už 180 let od popisu gomfoterida rodu Gomphotherium nebo prosauropoda rodu Plateosaurus, sto let od popisu ornitopoda rodu Edmontosaurus, padesát let od popisu ornitopoda (?) Pisanosaurus, dvacet let od popisu elasmorida rodu Libonectes nebo pouhých deset let, odkdy známe forusracida rodu Kelenken, obřího ceratopsida rodu Eotriceratops či bizardního tapejarida rodu Tupandactylus.

V loňském roce to však také bylo 175 let od zavedení názvu Dinosauria sirem Richardem Owenem či smutné výročí 185 let od smrti francouzského anatoma a přírodovědce George Cuviera. Zároveň je to však i 115 let od nalezení prvních prokazatelnějších a především typových fosílií druhu Tyrannosaurus rex paleontologem Charlesem Brownem.

Takže zakončím tento příspěvek zhruba tak, že za rok minulý se toho událo ve světě paleontologie dost a naše poznávání zaniklých světů se stále o maličké pídě rozšiřuje a doufejme, že to tak bude v roce následujícím. Musím taktéž velmi poděkovat všem návštěvníkům stálým či pouze občasným, že si na menší výpravu do pravěku v mém podání uděláte čas a jste ochotni ji věnovat trochu ze svého dne. Nechť je tedy rok 2018 ještě úspěšnějším v ohledu paleontologie, než loňský.