Vítejte na mém webu

Zdravím všechny návštěvníky na mém blogu, který se jmenuje Prehistoric World. Zajímám se o pravěk a tímto blogem bych chtěl odkrýt tajemství pradávných tvorů ukrytých mliony let pod povrchem Země. Ač jsou tito tvorové dávno mrtví, kdyby jsme se prošli nočním muzeem, možná by se nám podařilo alepsoň na krátkou chvíli slyšet ozvěny minulosti. Pokud se nám toto podaří, tak jsme o krok blíže k poznání tajemství pravěku. Pamtujte však na tuto moudrou větu:

Minulost není mrtvá, dokonce ještě neskončila.

Wiliam Faulkner (1897-1962)

Chci tímto říct, že pravěk není mrtvý a jeho dávné obyvatele můžeme oživit pouhou myšlenkou na to, že jsme nezapoměli na ně, na ty které pohltil čas.

 

Upozornění návštěvníkům

Vážení návštěvníci, na tomto webu je možné kopírovat fotky živočichů a rostlin, ale nikoli text.

Novinky

15.06.2019 20:16

Už od objevů prvních jedinců rodů Pterodactylus, Rhamphorhynchus nebo třeba Scaphognathus zůstávali vědci i široká veřejnost v údivu nad zvláštními druhy okřídlených a plně létajících plazů z doby velice vzdáleného dávnověku. Až doba posledního půlstoletí ale dokázala posounout výzkum a jeho aplikace na skupinu pterosaurů do naprosto nové oblasti a dokázali jsme o nich zjistit mnohé velmi přesné informace o jejich evoluci, vývoji jednotlivých jedinců, lokomoci, fyziologii i hnízdění. Byli to skuteční draci, vládci oblohy, kteří také dokázali něco, co dosud žádná jiná skupina obratlovců a právě toto zjištění přinesla skupina britsko-amerických paleontologů. Studie, která ho zpracovává, revolučně mění pohled na jejich ontogenezi a tělesné schopnosti.

Dosud nejmenší známý prokazatelný pterosaurus druhu Nemicolopterus crypticus v raně křídovém čínském lese na lovu malého hmyzu. Tento živočich je zatím nejmenším známým "pravým" pterosaurem s rozpětím pouhých dvaceti centimetrů. Nicméně někteří paleontologové jsou toho názoru, že je pouze mládětem některého z větších čínských pterosaurů stejné doby, například rodu Sinopterus. Tak či onak, už jako mládě by dokázal aktivně vzletět. Kredit: Alain Benéteau, převzato z DeviantArt

Pterosauři jsou skupinou, která skutečně udivuje vědce už od objevení prvních zástupců jako jsou výše zmíněné rody. Pro tehdejší paleontology a biology bylo totiž zprvu nemyslitelné uvažovat o vývoji plazů schopných letu za pomocí blanitých křídel, ale ukázalo se to být nespornou realitou. Dnes již víme, že šlo o teplokrevné, aktivně létající a lovící tvory všech tvarů a velikostí, kteří byli rozšířeni po celém světě. Hnízdili v obrovských koloniích a možná u některých druhů šlo o společenské tvory žijící v hejnech. Studie britských a amerických paleontologů navíc ukázal specifickou schopnost těchto tvorů - létání hned po vylíhnutí z vajíčka.

U pterosaurů platil, stejně jako u jiných aktivně létajících obratlovců, předpoklad, že byli schopni letu přinejmenším několik měsíců po vylíhnutí a museli být opečovávání svými rodiči, kvůli neschopnosti si ulovit potravu nebo se bránit před predátory. Paleontologové tak vyvozovali ze zcela logických předpokladů, úplně stejně to pozorujeme u současných ptáků a netopýrů.

Poslední dvě dekády ještě přinesly velmi důležité objevy pterosauřích vajec v Číně, kde v některých byla dokonce uchována embrya se zakrnělými křídly nevhodnými pro žádné složitější pohyby. Byl to poměrně dobrý důkaz toho, že pterosauři se bezprostředně po vylíhnutí museli spolehnout na své rodiče nebo na jiné pterosaury poblíž. Podrobnější studium, na což studie odkazuje, ale ukázalo také fakt, že pterosauří matky neměly příliš vyvinutou rodičovskou péči a mláďata se musela starat sama o sebe. Tím hrozilo nebezpečí od jiných živočichů, hlavně masožravých teropodů a také krokodýlů.

Studie zkoumající zárodečný vývoj pterosaurů ve vejcích ale porovnala tyto zárodky a jejich přibližný věk s tím u současných krokodýlů a ptáků. Dr. David Unwin, paleobiolog z Leicesterské univerzity a přední odborník na pterosaury, je pod touto studií podepsaný jako jeden z hlavních autorů a vyzdvihává fakt, že zkoumaná vejce byla ještě příliš mladá - jinými slovy dlouho před vylíhnutím.

Proto se vědecká skupina rozhodla pracovat s embryi pterosaurů z nálezů v Číně a Argentině, která byla určena jako starší a vyvinutější jedinci. Rozdíl se nacházel ve stupni vývoje křídel, protože u těchto druhů se jednalo o tvorečky s poměrně dobře vyvinutými křídly.

Následné zkoumání potvrdilo původní závěr autorů a sice, že tito živočichové byli bezprostředně po vylíhnutí schopni letu, živit se a sami se pohybovat. Přestože se to tak nemusí na první pohled jevit, jedná se o skutečně přelomový nález, protože žádná jiná skupina létajících obratlovců tohoto mechanismu schopna nebyla.

Tento objev také otevírá další oblasti zkoumání pterosauří fyziologie, etologie a ontogeneze, protože můžeme říci, že alespoň pokročilé druhy pterosaurů se nemusely starat o mláďata a jejich počty a nepotřeba se fixovat na jednu lokalitu jim mohla zajistit daleko větší geografické rozšíření než u starších druhů.

Autoři také zmiňují fakt, že toto je jeden ze znaků, kvůli kterým nelze srovnávat pterosaury se dosud žijícími skupinami létajících obratlovců. Podle nich je také možné, že právě schopnost samostatnosti a lovecké aktivity již od narození této skupině přinesla možnost vývoje do tak obrovských forem.

10.06.2019 07:10

Vážení čtenáři,

tento příspěvek má informovat o důvodech neaktivity tohoto blogu od dnešního dne až do čtvrtka 13.6. 2019. Důvodem tohoto stavu je nepřítomnost autora, který bude až do pátku na školním zájezdu jako jeden z instruktorů. V pátek, den příjezdu, by už ale měly přibýt příspěvky v normálním tempu. Tímto všem děkuji za pochopení a doufám v brzké shledání.


Autor blogu,

Martin Kabát

09.06.2019 22:47

Mezi velmi zajímavé kontinenty, z hlediska výzkumu evoluce pokročilých druhohorních obratlovců, patří určitě i Antarktida, která dosud může skrývat (a s největší pravděpodobností skrývá) dosud nepoznaná tajemství vývoje života na Zemi nejen v druhohorách. Pod její ledovou čepičkou může jít dokonce o jedno z největších nalezišť prehistorických forem organismů na světě, my se v tomto příspěvku ale zaměříme přímo na období svrchní křídy, ze kterého odsud známe poměrně hodnotná naleziště a také množství poměrně unikátních druhů. A studie argentinských paleontologů před vědeckou veřejnost předkládá naprosto nový objev měnící pohled na biomechanické limity mořských plazů.

Rekonstrukce šestimetrového elasmosaurida druhu Vegasaurus molyi, který plave blízko usazenin a vyvrácených kmenů stromů při pobřeží antarktických ostrovů asi před 72 miliony let. Elasmosauridi byli na jižní polokouli jako čeleď rozšířeni v hojných počtech i ve svrchní křídě a právě na antarktických ostrovech jsou jejich nálezy docela častým jevem. Nově analyzovaný exemplář ale předčil i odhady odborníků na tuto skupinu. Kredit: Mark Witton, převzato z jeho blogu

Možná jste jako čtenáři zaregistrovali, že se nedávno na blogu objevil příspěvěk o pozdně křídové fauně současného ledového kontinentu, ovšem kdybych jako autor věděl, co za vlastně senzaci z tohoto území přijde, nejspíš bych s jeho publikací ještě počkal. Před dvěma dny se v médiích a také vědeckých periodikách objevila nová studie argentinských paleontologů pod vedením Josého P. O´Gormana, která popisuje fosilní fragmenty a především velikost jednoho mořského plaza z území Grahamovy země (Antarktického poloostrova).

Podle jejích autorů, kterými byla ještě nizozemská odbornice na plesiosaury Anne Schulpová z Univerzity v Utrechtu, šlo o zástupce čeledi Elasmosauridae známého z poměrně dobře zachované kostry (na poměry Antarktidy). Sám osobě byl tento exemplář objeven již v roce 1989, ale dosud nebyl podroben soustavnému výzkumu.

Vědci totiž znali pouze místo, kde se měla fosilie nalézat, ale kvůli tvrdé hornině a nepříznivým podmínkám se na původní lokalitu, známý Seymour Island s bohatými křídovými nalezišti, vrátili až v roce 2012. Tehdy se už této expedice zůčastnil i O´Gorman, který posléze vedl popisné studie několika dalších exemplářů antarktických pozdně křídových plesiosaurů. Vykopávky byly ukončeny až v roce 2017, když se velkou část živočicha podařilo vyprostit.

Původně se vědci domívali, že jde o zástupce svrchnokřídového rodu Aristonectes. O něm je známo, že patří k těm těžším druhům plesiosaurů s váhou odhadovanou v rozmezí šesti až jedenácti tun, ale po podrobné analýze se ukázala daleko masivnější povaha nalezených fragmentů. Poměrně rychle pochopili, že jde o něco ještě většího a mohutnějšího.

Ohromující byl rozměr, který jim vyšel po veškerých propočtech - plesiosauři z čeledi Elasmosauridae se váhově často pohybovali okolo třech až osmi tun živé váhy, již zmíněný aristonektes mohl snad vážit i okolo jedenácti, ale tento antarktický obr zaživa vážil mezi dvanácti až patnácti tunami. Pro živočicha z příbuzenstva poměrně lehkých typů mořských plazů jde o ohromující odhad, navíc ho s elementy kostry dostatečně odlišuje od aristonektů.

Studie ještě přidává, že celé zvíře přitom měřilo "jen" nějakých dvanáct metrů, což je ještě méně, než například u populární severamerického druhu Elasmosaurus platyurus, u kterého se předpokládá váha mezi třemi až osmi tunami s průměrem okolo pěti tun. Možná tu také je souvislost s tvorbou podkožního tuku kvůli chladným vodám, které obývali.

Tento odhad velmi výrazně upravuje a přetváří naše znalosti o biomechanice velkých mořských plazů se skupiny plesiosaurů, protože některé druhy můžeme označit za poměrně rychlé a aktivné dravce, kdežto jiné svědčí o spíše poklidném lovu v menší rychlosti.

Faktem zůstává, že dosud neznáme přesnou maximální hranici rychlosti, které mohli dosáhnout, počítačové simulace ukázaly poměrně malou rychlost asi okolo pěti kilometrů v hodině (resp. 5,4 km/h), ale i vědecké kapacity se přiklánějí k vyššímu odhadu asi okolo patnácti kilometrů v hodině. Objev takto obrovského a muskulárního plesiosaura ale tyto odhady může značně upravit, protože při jeho velikost a váze byl stále se schopen uživit a rozmnožit se.

Vědci doposud neznají fosilie lebečních kostí, ale mají k dispozici několik izolovaných zubů svědčících o poměrně odlišném způsobu stravování. Ačkoliv pravděpodobně nešlo o filtrače krilu a menších živočichů jako u příbuzného druhu Morturneria seymourensis ze stejného místo i času, přestože to bez nálezu čelisti nelze vyloučit, tak malé zuby svědčí o lovu menších živočichů jako korýšů nebo drobných ryb. Jak uvádějí autoři, muselo jít o poměrně spokojeného živočicha s dostatkem potravy v okolí.

A jakoby senzací ohledně tohoto objevu nebylo málo, tohoto živočicha se podařilo nalézt jen několik málo decimetrů pod iridiovou vrstvou, která je orientační hranicí mezi křídou a kenozoikem. Podle studie toto zvíře existovalo asi necelých 30 000 let před dopadem asteroidu Chicxulub a téměř s jistotou se dá říct, že se ho dožilo.

<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>

Zeptejte se na vše

Nevšední pohled na dinosaury

17.05.2019 18:15
Zcela poslední část projektu Poslední souvrství se zaměří na poslední kontinent, který ještě nebyl...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Malíři

01.10.2018 15:25
Britský vertebrátní paleontolog, paleoartista a také autor mnoha odborných publikací Mark Witton...
1 | 2 | 3 >>

Knížky na dlouhé chvíle

26.06.2019 14:45
Po delší době se opět vracíme do rubriky se zamřením na odbornou i neodbornou literaturu, tentokrát...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Základy systematiky - Bezobratlí

17.07.2017 07:49
Jako druhou skupinu prehistorických členovců, která je jednou z těch důležitějších, si představíme...
1 | 2 >>

Anketa

Líbí se Ti tento web ?

Ano (141)
Ne (12)

Celkový počet hlasů: 153

Budoucí projekty/Oznámení o změnách

-  Ve fázi příprav bude otevřena revizovaná strana stejnojmené sekce Příběhy ztracené v čase, která bude plně v provozu v zatím neurčeném termínu, do té doby jde pouze o stránku s omezeným obsahem

- Probíhá příprava na otevření nové rubriky, jejíž tématem budou osobnosti paleontologie a geologie, 5.8.2019

Anketa

Stáli by jste o příspěvky o recetních ohrožených druzích?

Ano (1)
Ne (2)

Celkový počet hlasů: 3

Anketa uvedená výše se případně (pokud budou ohlasy pozitivní) vztahovat k rubrice o fauně doby holocénu, kterou naleznete zde

Anketa končí dne 1. září 2019

Anketa

Měl bych přidávat články častěji

Ne (0)

Celkový počet hlasů: 119

Živočichové kambria

25.03.2019 16:16
Původ současných obratlovců sahá pravděpodobně až do doby krátce po počátku kambria. Známe několik...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové ordoviku

04.03.2019 22:21
Trilobiti jsou skupinou členovců s neuvěřitelně velkou variabilitou, co se týče tvaru a velikosti...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové siluru

28.02.2019 11:02
Silur nabízel množství nebezpečných predátorů, kterými se mělké mořské vody doslova hemžily, i mezi...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové devonu

19.02.2019 17:47
Zvláštními rybami se devon jen hemžil, období ryb dostálo svého názvu už jen ohromnou variabilitou...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové karbonu

06.05.2019 19:31
Specializace prvních velkých plazů k býložravému způsobu života byla téměř stejně rychlá, jako...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové permu

05.01.2019 20:43
Jistě by bylo zajímavé sledovat, kam by se vyvíjela permská fauna, kdyby ji nezasáhlo velké...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové triasu

19.08.2019 21:23
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové jury

09.08.2019 22:04
Druhorní moře lákalo množství živočišných skupin se suchozemskými předky už od spodního triasu,...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové křídy

29.04.2019 16:02
Existence různě velkých zástupců ohromující skupiny pterosaurů, létavých plazů s vysokým stupněm...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Zvířata paleocénu

27.08.2017 17:20
Uintateria byla velkými rohatými býložravci pozdního paleocénu až středního eocénu s dlouhými...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové eocénu

04.01.2019 21:38
Po vyhynutí neptačích dinosaurů na konci křídového období měli savci velkou šanci se rozvíjet a...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové oligocénu

17.07.2017 20:22
Austrálie i v dnešní době oplývá množstvím aborižinských mýtů, přitom některé mají dozajista reálný...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové miocénu

09.04.2019 20:31
Kytovci jsou jako skupina savců velice zajímaví, už jen proto, že mezi nimi jsou obrovští mořští...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové pliocénu

14.01.2019 18:16
Až na zvláštní počátky v evoluci koní můžeme říct, že se jejich vzhled v průběhu paleogénu a...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové pleistocénu

07.07.2019 18:45
O patrně těch nejikoničtějších tvorech doby ledové jsme na blogu ještě nepojednávali, mamuti...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové holocénu

17.08.2017 19:52
Celý australský kontinent zažil před zhruba 40 000 lety první příchod člověka na tuto pevninu, kdy...
1 | 2 | 3 | 4 >>

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz