Vítejte na mém webu

Zdravím všechny návštěvníky na mém blogu, který se jmenuje Prehistoric World. Zajímám se o pravěk a tímto blogem bych chtěl odkrýt tajemství pradávných tvorů ukrytých mliony let pod povrchem Země. Ač jsou tito tvorové dávno mrtví, kdyby jsme se prošli nočním muzeem, možná by se nám podařilo alepsoň na krátkou chvíli slyšet ozvěny minulosti. Pokud se nám toto podaří, tak jsme o krok blíže k poznání tajemství pravěku. Pamtujte však na tuto moudrou větu:

Minulost není mrtvá, dokonce ještě neskončila.

Wiliam Faulkner (1897-1962)

Chci tímto říct, že pravěk není mrtvý a jeho dávné obyvatele můžeme oživit pouhou myšlenkou na to, že jsme nezapoměli na ně, na ty které pohltil čas.

 

Upozornění návštěvníkům

Vážení návštěvníci, na tomto webu je možné kopírovat fotky živočichů a rostlin, ale nikoli text.

Novinky

11.07.2019 21:51

Po delší odmlce se opět vracím do asi nejčastěji aktualizované rubriky tohoto blogu, tentokrát budeme pojednávat o popisu malého druhu troodontidního teropoda, který vedl paleontolog Scott Hartman a jehož výsledky přednesl včera. Přináší další poznatky týkající se vývoje a vývojového stáří letu u neptačích a ptačích dinosaurů, znovu tedy otevírá otázku, zda se tento způsob pohybu vyvinul na základě plachtění ze stromu na strom (tedy tzv. arboreální či arborikolní teorie letu) nebo na základě krátkých třepotavých vzletů ze země na stromy a odtamtud se zdokonaloval (tedy tzv. kurzoriální teorie letu). Některé současné výzkumy přitom ukázaly, že jako pravděpodobnější verze se jeví druhá jmenovaná a zajímavé je, že ji podporuje i již zmíněný popis tohoto nového teropoda. Překvapivě navíc nepochází z Číny nebo Německa, nýbrž z amerického Wyomingu.

Zaživa si byl tento staronový teropod přezdívaný "Lori" velmi podobný s primitivními ptáky jako jsou němečtí Alcmonavis poeschli, Ostromia crassipes, Archaeopteryx litographica nebo čínští Anchiornis huxleyi a Eosinopteryx brevipenna, byl malým predátorem potulujícím se pod nohama dinosaurů o daleko větších velikostech a v naprosto jiných kategoriích váhových i potravních. Představuje ale velmi důležitou část skládanky, která ukazuje adaptace dinosaurů vhodné pro let a tedy je dílem, který poskytuje hodnotné světlo na vývoj letu jako takového. Kredit: Gabriel Ugueto, převzato z webu PressFrom

Před více než třemi lety jsem se na blogu zmínil o existenci malého teropodního dinosaura s katalogovým označením WDC DML 001, který se vyskytoval na území současného Wyomingu v době pozdní jury v geologických věcích oxford až tithon před asi 155-145 miliony let. Tehdy se ještě nejednalo o platně pojmenovaný exemplář, proto ho autoři popisu nalezené kostřičky Scott Hartman, David Lovelace a William Wahl nazvali přezdívkou "Lori". Ta byla odvozena podle Lori Hockemeyerové, která dobrovolničila při výkopových pracích. Zajímavé bylo, že byl objeven již roku 2001 při výkopových pracích v Jimbo Quarry, tedy na stejném místě, kde paleontologové tou dobou odkrývali fosilie gigantického druhu Supersaurus vivianae.

Bohužel byla při odkrývání odseknuta a zničena přední část čumáku, zbytek materiálu ale zůstal nepoškozen. Vědci byli původně toho názoru, že našli fosilii dosud nepopsaného pterosaura, ale závěry výzkumu na sebe musely nechat čekat do roku 2005, kdy byl zařazen jako primitivní troodontid z příbuzenstva čínského rodu Sinovenator. Dosahoval velmi malé velikosti, Dean Lomax z Univerzity v Manchesteru a spoluautor výzkumné studie řekl, že jen jeden izolovaný obratel známého diplodoka je téměř stejně velký jako celá kostra.

O dalších detailech objevu a konkrétního zvířete už příspěvek tehdy neobsahoval, ačkoliv jsem v něm poukázal na fakt, že blízká příbuznost čeledi Troodontidae s primitivními ptáky (Avialae) by mohla znamenat, že jejich společný předek dokázal třepotavě létat a troodontidi tuto schopnost ztratili. Překvapivě na něco podobného naráží i autoři výzkumné studie, kteří tento exemplář popsali jako Hesperornithoides miessleri.

Mimo již zmíněných jmen se na vědeckém pojmenování, popisu a fylogenetické analýze tohoto taxonu podíleli i paleontologové Micky Mortimer a Jessice Lippincottová, zvolené jméno pak znamená "západní ptačí forma (rodiny) Miesslerových" a odkazuje na jeho anatomickou podobnost s ptáky. Druhový přídomek potom odkazuje na rodiny Miesslerových, kteří financují vykopávky v souvrství Morrison.

Tento drobný predátor tedy, jak poukazuje i již zmíněný Dean Lomax, výrazně rozšiřuje velikostní variace neptačích dinosaurů na území souvrství Morrison, protože dosahoval velikost necelého metru a mohl vážit jen něco okolo kilogramu. Menší už mohl být pouze drobný paravian Palaeopteryx thompsoni a přibližně stejně velký byl potom enigmatický Koparion douglassi. Oproti nim je ale znám z daleko kompletnější kostry, která představuje zbytky lebky, ocasu, předních i zadních končetin, pánve a obratlů.

Důležitý je ale jeho objev v porovnání s ostatními troodontidními dinosaury a také se současnými a vyhynulými ptáky, protože přestože patří mezi "primitivnější" troodontidy, vykazuje adaptace k možnosti krátkých skoků a snad i plachtění. Podobné adaptace vykazuje "pokročilejší" zástupce čeledi, Jinfengopteryx schopný třepotavého letu, nebo dromaeosaurid Unenlangia (ačkoliv u něj, vzhledem k jeho váze, to nemohlo hrát při případném pohybu vzduchem roli).

Zajímavé tedy, že přes svou evoluční pozici a stáří vykazuje adaptace k možnému vzletu ze země a to značně podporuje tvrzení o kurzoriální teorii. Hesperornithoides totiž vlastní přední končetiny se silnými svaly schopnými vzletu a pravděpodobně byl i opeřený, přitom není přímým předkem ptáků. Slouží k demonstraci názoru, že kurzoriální způsob vzletu je pro živočichy daleko přirozenější záležitostí než se naučit šplhat a ze stromů plachtit.

Navíc vývoj silných letových svalů je spíše pravděpodobný u vzletu ze země, kdy své tělo potřebovali dinosauři nadnést, než ve vzduchu, kde už nadnášeno bylo. Do diskuze se zapojil i paleontolog David Varrichio z bozemanského Museum of the Rockies, který aktivně studuje troodontidní teropody a považuje za pravděpodobné, že jednou mohou být v amerických horninách objevení podobní teropodi, jaké známe ze spodnokřídové Číny, a jací jsou často porovnáváni s ptáky.

Ačkoliv je třeba dalšího výzkumu, je jisté, že Hesperornithoides ukazuje jistou tendenci k vývoji adaptací pro let ze země a je možné, že společný předek ptáků a troodontidů měl velmi podobné adaptace. Představuje proto důležitý úkaz určité přirozenosti se snažit vzletět ze země a to nezásvisle na prvních ptácích.

Jak ale říká i Varrichio, je potřeba velkého množství dalšího studia a fosilních nálezů ke konečnému prokázání, zda se ptáci vyvinuli po vzoru kurzoriální nebo arboreální teorie. Můžeme totiž ještě debatovat, zda se u "Lori" nevyvinuly podobné adaptace na základě ekologických dějů v pozdní juře nebo zda ho nesdíleli ostatní malí teropodi v souvrství Morrison. Zatím se to ale nezdá pravděpodobné.

28.06.2019 12:04

Vážení návštěvníci a čtenáři,

autor chce tímto příspěvkem informovat o případné neaktivitě na blogu po dobu následujícího týdne, počínaje sobotou 29.6. 2019 a konče nedělí 7.7. 2019. Důvodem je dovolená, na kterou autor míří, a aktivita bude pouze případná, protože bude záležet na podmínkách. Nicméně alespoň jeden příspěvek by se měl objevit. Druhým objektem, o kterém oznámení pojednává, je oznámení, že se v průběhu letních měsíců budou rušit některé rubriky, které naleznete v levém výčtu. Ke konci prázdnin by jich tedy mělo zbýt zhruba šestnáct, oproti současným devatenácti, a ke konci roku to budou ještě některé další.


Děkuji za pochopení,

Autor blogu, Martin Kabát 

25.06.2019 14:42

Problematika datace vzniku složitějšího života a mnohobuněčných živočichů se odvíjí, mimo jiného, také od faktu, že stále nám chybí údaje o veškerých zákonitostech ekologie primitivních zástupců tehdejšího života. Velkým problémem je také určování mnohých zástupců tzv. ediakarské fauny, tedy živočichů nebo pokročilých mnohobuněčných organismů žijících na sklonku éry proterozoika a představujících patrně jedny z prvních složitějších tvorů v historii života na Zemi. Výzkumy z posledních zhruba pěti let ale hovoří, že přinejmenším rod Dickinsonia z kmenu Proarticulata je pravým živočichem a to na základě stavby jeho těla, vnitřní struktury a případně dokonce i orgánů, které by ji určovaly jako živočicha. Nicméně stále nelze učinit závěry na sto procent odpovídající dávné skutečnosti, studie kalifornských paleontologů by ale v tomto směru mohla už celou záhadu ohledně zařazení tohoto a jiných primitivních ediakarských tvorů vyřešit a tím i letitý spor ohledně evoluce raného pokročilého života.

Jednotlivé ontogenetické linie nejznámějšího a typového druhu Dickinsonia costata, kde je znázorněno postupné přibývání jednotlivých segmentů a také rozšiřování předního "hlavového" segmentu. Podle většiny současných výzkumů se alespoň v případě tohoto kmenu jedná o tzv. pravé mnohobuněčné živočichy z kmenu trojlistých (Bilateria), který zahrnuje všechny současné živočichy až na několik vyjímek. Kredit: Alnagov, převzato z Wikipedie

Ačkoliv jsou zástupci tzv. ediakarské nebo méně často vendské fauny mezi vědeckou veřejností důvěrně známí od poloviny minulého století, skutečně první fosilie těchto primitivních organismů byly geology a paleontology rozpoznány již v letech 1868, 1872, 1933 a konečně rozsáhlejší výzkum těchto životních forem začal ve čtyřicátých letech po objevech Reginalda Sprigga v jihovýchodní Austrálii. Už od té doby se ale vědci přou o skutečnou identitu těchto zvláštních forem života - v průběhu let se objevili teorie, které je spatřovaly jako žahavce, lišejníky, přechodné typy organismů mezi rostlinami, houbami a živočichy, červy nebo dokonce specifickou formu života známou jako Vendobiota.

Velmi častým "modelovým organismem" pro toto období je pak rod Dickinsonia, kolem kterého se navíc v posledních letech objevilo několik odborných prací se zaměřením rozluštit pravou podstatu a systematické zařazení tohoto tvora. Zatím poslední výzkum se týkal jeho vnitřních orgánů a jejich polohy v rámci těla.

Takříkajíc velkou neznámou bylo ale pro vědce i to, jestli se tito živočichové dokázali samovolně pohybovat, nebo jestli se pouze unášeli mořskými proudy a nebo pohyby sedimentů. To by také hrálo roli při zařazení tohoto organismu do té či oné skupiny. Právě na tuto problematiku se zaměřili vědci z Kalifornské univezity v Riverside pod vedením Scotta Evanse.

Podle nich, respektive výsledků jejich výzkumu, se primitivní prekambrické organismy jako právě Dickinsonia pohybovaly po mořském dně nezávisle na prostřední, tvaru mořského dna nebo počasí. Jejich pohyby přitom účastníci výzkumu přirovnávají k současným mořským nebo suchozemským červům, museli odpočívat na mořském dně pro načerpání energie a také pro ulevení svalům. A důvod tohoto pohybu byl velmi prostý - pouze přirozená touha po potravě.

Ačkoliv byly mnohé fosilie tohoto rodu pravděpodobně stlačeny při fosilizaci a určitým způsobem deformovány, pro vědce ale bylo nejdůležitější položení všech fosilních exemplářů dickinsonií v rámci lokalit. Navíc, pro zamezení námitek, se hlavnímu autorovi podařilo s australskými paleontology odkrýt velkou lokalitu s více než dvěma stovkami dickinsonií a na nich přímo pohyby jednotlivců prezentovat.

Na základě toho mohli učinit jednoznačné závěry a sice, že jednotliví jedinci nebyli orientováni stejným směrem, jak by se dalo čekat, pokud by je unášel stejný vodní proud, ale byli různě natočeni. Dle toho prokázali, že se tito živočichové pohybovali nezávisle na okolí a museli tedy získavat z okolí potravu a přes určitý metabolický mechanismus i kyslík z prostředí.

Navazuje to i na druhý artikl výzkumu vědecké skupiny, jejich dalším cíle totiž bude zjistit, jak tento živočich fungoval, a jak vypadala jeho tělesná stavba vnější i vnitřní v porovnání se současnými živočichy.

Tyto závěry by tedy mohly napovědět, jestli tito primitivní tvorové byli skutečnými živočichy nebo pouze jakousi jejich "nepravou obdobou". Problémy jsou stáří zachovaných fosilií, nicméně tito zvláštní svědci dávného proterozoika už poskytly vědeckému světu velké množství informací ohledně fungování jejich měkkých těl a také například fází růstu, ekologie a obživy. Evans zároveň předpokládá, že tito živočichové také vymírají krátce po poklesu hladiny kyslíku ve světových oceánech.

Studii ovšem zakončují zvláštní úvahou týkající se možnosti života na jiných planetách nebo planetách Sluneční soustavy v dávné minulosti. Pokud, což je skutečně pravda, odhalíme podstatu primitivních organismů v historii života na této planetě, můžeme výsledky aplikovat i na další planety zemského typu s podmínkami, které panovaly ve svrchním proterozoiku.

<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Zeptejte se na vše

Nevšední pohled na dinosaury

17.05.2019 18:15
Zcela poslední část projektu Poslední souvrství se zaměří na poslední kontinent, který ještě nebyl...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Malíři

01.10.2018 15:25
Britský vertebrátní paleontolog, paleoartista a také autor mnoha odborných publikací Mark Witton...
1 | 2 | 3 >>

Knížky na dlouhé chvíle

26.06.2019 14:45
Po delší době se opět vracíme do rubriky se zamřením na odbornou i neodbornou literaturu, tentokrát...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Základy systematiky - Bezobratlí

17.07.2017 07:49
Jako druhou skupinu prehistorických členovců, která je jednou z těch důležitějších, si představíme...
1 | 2 >>

Anketa

Líbí se Ti tento web ?

Ano (141)
Ne (12)

Celkový počet hlasů: 153

Budoucí projekty/Oznámení o změnách

-  Ve fázi příprav bude otevřena revizovaná strana stejnojmené sekce Příběhy ztracené v čase, která bude plně v provozu v zatím neurčeném termínu, do té doby jde pouze o stránku s omezeným obsahem

- Probíhá příprava na otevření nové rubriky, jejíž tématem budou osobnosti paleontologie a geologie, 5.8.2019

Anketa

Stáli by jste o příspěvky o recetních ohrožených druzích?

Ano (1)
Ne (2)

Celkový počet hlasů: 3

Anketa uvedená výše se případně (pokud budou ohlasy pozitivní) vztahovat k rubrice o fauně doby holocénu, kterou naleznete zde

Anketa končí dne 1. září 2019

Anketa

Měl bych přidávat články častěji

Ne (0)

Celkový počet hlasů: 119

Živočichové kambria

25.03.2019 16:16
Původ současných obratlovců sahá pravděpodobně až do doby krátce po počátku kambria. Známe několik...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové ordoviku

04.03.2019 22:21
Trilobiti jsou skupinou členovců s neuvěřitelně velkou variabilitou, co se týče tvaru a velikosti...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové siluru

28.02.2019 11:02
Silur nabízel množství nebezpečných predátorů, kterými se mělké mořské vody doslova hemžily, i mezi...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové devonu

19.02.2019 17:47
Zvláštními rybami se devon jen hemžil, období ryb dostálo svého názvu už jen ohromnou variabilitou...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové karbonu

06.05.2019 19:31
Specializace prvních velkých plazů k býložravému způsobu života byla téměř stejně rychlá, jako...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové permu

05.01.2019 20:43
Jistě by bylo zajímavé sledovat, kam by se vyvíjela permská fauna, kdyby ji nezasáhlo velké...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové triasu

19.08.2019 21:23
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové jury

09.08.2019 22:04
Druhorní moře lákalo množství živočišných skupin se suchozemskými předky už od spodního triasu,...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové křídy

29.04.2019 16:02
Existence různě velkých zástupců ohromující skupiny pterosaurů, létavých plazů s vysokým stupněm...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Zvířata paleocénu

27.08.2017 17:20
Uintateria byla velkými rohatými býložravci pozdního paleocénu až středního eocénu s dlouhými...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové eocénu

04.01.2019 21:38
Po vyhynutí neptačích dinosaurů na konci křídového období měli savci velkou šanci se rozvíjet a...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové oligocénu

17.07.2017 20:22
Austrálie i v dnešní době oplývá množstvím aborižinských mýtů, přitom některé mají dozajista reálný...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové miocénu

09.04.2019 20:31
Kytovci jsou jako skupina savců velice zajímaví, už jen proto, že mezi nimi jsou obrovští mořští...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové pliocénu

14.01.2019 18:16
Až na zvláštní počátky v evoluci koní můžeme říct, že se jejich vzhled v průběhu paleogénu a...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové pleistocénu

07.07.2019 18:45
O patrně těch nejikoničtějších tvorech doby ledové jsme na blogu ještě nepojednávali, mamuti...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Živočichové holocénu

17.08.2017 19:52
Celý australský kontinent zažil před zhruba 40 000 lety první příchod člověka na tuto pevninu, kdy...
1 | 2 | 3 | 4 >>

Kontakt

Prehistoric World kabat.martin100@seznam.cz